Po několika letech řečí by se mohla pohnout zakázka na nový daňový IT systém, který po čtvrt století zastaral a přestává stačit. Monopolně ho spravuje firma IBM.
„Finanční správa do podzimu vypíše veřejnou zakázku na projektovou kancelář, která bude zpracovávat potřebnou dokumentaci a činit kroky pro vypsání veřejné zakázky. Je to obrovská věc a není v silách finanční správy, aby ji zvládla sama,“ uvedla v rozhovoru pro MF DNES Alena Schillerová, náměstkyně ministra financí pro daně.
Nový IT systém by měl jít ruku v ruce s legislativními změnami, se kterými aktuálně ministerstvo financí finišuje – do konce září bude mít hotový nový zákon o daních z příjmů, který má daně výrazně zjednodušit. Zároveň připravuje novelizaci dalších norem, které umožní takzvané samovyměření daně, tedy bez zásahu úředníků.
Nejdřív v roce 2021
Nový IT systém by pak měl tato zjednodušení převést z papíru do praxe. „Potřebujeme ho, protože stávající systém ADIS je zastaralý. Samovyměření bude obrovský zásah, který samozřejmě potřebujete zapracovat do IT prostředí tak, aby se to zautomatizovalo,“ říká náměstkyně.
Kdyby šlo vše hladce a nová vláda úřednický návrh zákona přijala, mohly by podle něj úřady fungovat od roku 2020. IT systém by teoreticky mohl začít pracovat o rok později. „Odhadujeme, že doba od zahájení přípravy do spuštění bude pět až šest let. Termín realizace zakázky bude záviset na rozhodnutí vlády,“ uvedla mluvčí finanční správy Gabriela Štěpanyová. „Předpokládáme, že vládě bude materiál předložen přibližně za rok a půl, do té doby bude probíhat analyticko-přípravná fáze,“ dodává.
Investiční náklady finanční správa odhaduje v rozmezí 1,5 až čtyři miliardy korun. K tomu však patří i další náklady na provoz a údržbu – ty by měla spočítat projektová kancelář. Z loňské studie poradenské společnosti Deloitte, kterou si finanční správa k budoucímu IT systému nechala udělat, nicméně vyplývá, že provoz by mohl vyjít v příštích 10 letech na 5,5 miliardy. Celkem by se tedy účet mohl vyšplhat až k deseti miliardám.
Kromě toho, že starý a nový systém budou muset nějakou dobu běžet vedle sebe, do celkových nákladů promluví i jednání mezi státem a společností IBM.
To rozhodne, zda bude moci ministerstvo využít systém ADIS americké firmy a stavět na něm, nebo zda bude chtít vybudovat zcela nový IT systém. Proto od loňska právníci zkoumají autorská práva k využití zdrojů a rejstříků. Podle Štěpanyové jednání s IBM dosud neskončila.
Nový IT systém by měl například umožnit předvyplnění daňového přiznání. „Daňová správa má přístupy do velkého množství registrů, odkud by se údaje daly dotáhnout a předvyplnit do daňového přiznání a tím usnadnit poplatníkovi život. Dnes to neumíme a náš cíl je toto umožnit,“ říká Schillerová. Podle ní to podobně funguje ve Švédsku či v Estonsku, kde uvádějí rychlost vyplnění daňového přiznání do dvou minut.
Více kontrol
Finančním úřadům by to mohlo přinést úlevu a mohly by lépe zorganizovat své síly. Samovyměření má ušetřit zbytečnou administrativu kolem daňových přiznání a uvolnit úředníky pro kontroly.
„Pouze tam, kde bude mít správce daně pochybnost o přiznání či plnění daňových pochybností, zahájí kontrolu. K ní se využije obrovská databáze budovaná na základě kontrolních hlášení a elektronické evidence tržeb, kde si daňová správa bude moci řadu věcí automaticky ověřovat,“ vysvětluje Schillerová.
Řada věcí by se v moderním systému dala automatizovat. Z dnešních 15 tisíc zaměstnanců „finančáku“ jich skoro devět tisíc sedí u počítačů a v ADIS otrocky přepisují stejné údaje do různých databází, manuálně kontrolují údaje nebo ručně dělají další operace – třeba výpočet penále či záloh. Studie Deloitte odhaduje, že s novým systémem by úředníci přišli o třetinu práce.
Ve finále by se pak měl do IT daňového systému připojit k výběru daní i výběr zdravotního a důchodového pojistného. „Už v chystaném novém zákoně chceme vytvořit takové legislativní podmínky, aby to bylo možné,“ říká náměstkyně.
