Korespondenční lístek stojí více, než se čeká
"Pošta opět dokázala, jak se mnou dokáže cvičit," nespokojeně uvádí Pavel Živnůstka z Prahy. Na pražské hlavní poště si totiž před Silvestrem koupil několik korespondenčních lístků za čtyři koruny, které ještě ten den rozeslal. O týden později je měl nazpátek s poznámkou, že se vrací pro nedoplatek. Nikdo mu prý při koupi lístků neřekl, že od 1. ledna se cena lístků o korunu zvyšuje. "Svoji nadřazenost nade mnou potvrdila Česká pošta, když jsem tedy šel koupit na hlavní poštu nové korespondenční lístky," říká Pavel Živnůstka. Na přepážce totiž dostal bez řečí lístky za starou cenu, a když se ptal po nových tarifech, uslyšel: "Snad ten koresponďák posíláte vy, a ne pošta. Tak si tam tu korunovou známku dolepte." Na to zalapal bezmocně po dechu a nezbývalo mu nic jiného než známky doopravdy koupit a nalepit. "Ve všech médiích probíhala dostatečná informativní kampaň týkající se zvýšených poplatků za poštovní služby," domnívá se tiskový mluvčí Ladislav Vančura. "Od poloviny prosince byl na poštách vyvěšen Přehled vybraných poštovních sazeb ve vnitrostátním styku." K e korespondenčním lístkům si přisazuje i Vladimír Kolář ze Zdíkova poblíž Strakonic. Na místní poště si totiž koupil podle oficiálního sazebníku korespondenční lístek za pět korun, ale pracovnice za přepážkou po něm chtěla ještě dalších sedmdesát haléřů. "Nevím, proč skutečná cena není uvedena v sazebníku vyvěšeném na každé poště," rozčiluje se zákazník. "Je to jeho omyl," oponuje tiskový mluvčí. "Hodnotu pěti korun má předtištěná známka. Přitom je zřejmé, že vlastní hodnotu má i samotný lístek stejně tak, jako ji má obálka, dopisní papír či pohlednice." Cena je stanovena Poštovním sazebníkem.
I čekání je nepříjemné
Zákazníky zlobí mnohé další drobnosti, které sice nejsou nijak závažné, ale znepříjemňují jim styk s poštou. Mnozí si přitom myslí, že za své peníze, které poště zaplatí, by je neměly potkávat. "Nikdo na poště ani v reklamačním oddělení mi nebyl schopen říci, v jakém termínu má být doručen balík," říká Otto Man. Na svůj tříkilogramový balík z USA, jehož poslání stálo v přepočtu dva tisíce korun, čekal již sedmnáctý den, a rozčililo ho, když se místo konkrétního data dozvěděl, že to je obvyklá doba. Podle zkušeností pracovnic informačního servisu České pošty trvá cesta ze Spojených států nejméně dva týdny. Doba není určená, protože zásilky se mohou zdržet na celnici. "Vyhledání mé doporučené zásilky na poště často budí dojem činnosti, že jde o unikát, k němuž je nutno přistupovat unikátním způsobem," s lehkou nadsázkou popisuje poštovní praxi za přepážkou Leopold Kukačka. "Úřednice na dlouhé minuty mizí kdesi v zadních útrobách služebny, konzultují věc s jinými zaměstnanci, horlivě listují v odrbaných blocích a za mnou narůstá fronta dalších nebožáků." Leopold Kukačka "vynalezl" i způsob, jak se někomu pomstít pomocí telegrafu. "Pokud nemá telefon a nebydlí v místě pošty, posílejte mu telegramy. Bude platit doručné, že se nebude stačit divit."
Celé dopisy čtenářů i vysvětlení České pošty si lze přečíst zde. (klikni)
 Výhrady k úrovni služeb pošt nemají pouze klienti v tuzemsku, ale i v Evropské unii. |
