Zákazník, který si myslí, že konzumováním medu udělá něco pro své zdraví, však nemá šanci znehodnocený med na první pohled poznat. Přítomnost HMF totiž vůbec nesouvisí s krystalizací medu, lidově označovanou jako zcukernatění. Ta naopak na kvalitu medu žádný vliv nemá.
K přehřátí medu, a tedy jeho znehodnocení, může dojít prakticky v kterékoli fázi jeho cesty ke spotřebiteli. Nejproblematičtější je okamžik stáčení medu do sklenic, kdy firmy velice často med zahřejí, čímž změní jeho konzistenci a viskozitu. Doba potřebná k naplnění jedné sklenice se potom výrazně zkrátí, což ve finále firmě ušetří nemalý peníz. K poškození medu může dojít také při nevhodném skladování.
Když už má starostlivá matka to štěstí, že koupí kvalitní med, nemusí se obávat, že jej přidáním do horkého čaje znehodnotí. Důležité je přidat med do čaje až okamžik před vypitím, kdy má nápoj bezpečnou teplotu. Určitě by se ale churavějící jedinec měl vyvarovat zalití medu vroucí vodou, která jej bezpečně promění v neškodný, ale hlavně bezcenný cukerný roztok.
K matení zákazníka se také velmi často uchylují výrobci tím, že svůj výrobek označí slůvkem "květový". Spotřebitel má tak nabýt dojmu, že jde o kvalitnější druh medu. Výsledky senzorických zkoušek však ukázaly, že pouze u dvou výrobků z deseti (Včela-Předboj a Včelařství Louda Kadaň) šlo opravdu o tento druh medu.
"Květový med je kvalitnější než medovicový, neboť jeho základem je pouze šťáva z květů," dodává Jiří Pavelka. "Med medovicový včely vyrábějí pro změnu z výměšků drobného hmyzu sebraných na povrchu rostlin."
Zde však má spotřebitel šanci vzájemně od sebe oba druhy rozpoznat. Květový med má totiž vodově čistou, maximálně slabě žlutou barvu. Tmavý odstín naopak nasvědčuje tomu, že jde spíše o med medovicový
Ať už zákazník nakupuje med u krajnice, nebo pro něj zajde do obchodu, nemá šanci poznat, zda v zakoupené sklenici bude kvalitní med nebo jen obyčejná sladká hmota. |