Jmenuje se tuta absoluta. Někteří afričtí farmáři kvůli housenkám tohoto zákeřného motýla letos nevypěstují takřka nic. Naopak ti, kterým se škůdce vyhnul, mohou vydělat. Rajčata se totiž vykupují za mnohonásobné ceny, informuje agentura Bloomberg.
Yusuf Ibrahim z Nigérie je jedním z mnoha pěstitelů této zeleniny, který se musí dívat na svá zdevastovaná pole. Přišel o 90 procent úrody. Jeho ztráty nevyváží ani fakt, že to málo, co mu zbylo, prodává za patnáctinásobek ceny ve srovnání s minulostí. Nemůže si dovolit ani osít pole kukuřicí jako vždy po sklizni rajčat.
Motýl tuta absoluta se do oblasti dostal v roce 2008 přes Španělsko z Jižní Ameriky a rozšířil se zatím do patnácti afrických zemí. Farmáře v Nigérii trápí od roku 2015. Právě tato země je největší africkou ekonomikou a hlavním pěstitelem rajčat.
Tamní vláda vyhlásila kvůli „rajčatové krizi“ stav nouze a nejbohatší Afričan Aliko Dangote musel kvůli nedostatku zeleniny zastavit továrnu na její zpracování.
Koloběh se zastavil
„Pole jsou opuštěná, vyschlá a rostliny zvadlé,“ popsal nigerijský farmář Ibrahim. „Po sklizni rajčat musí většina farmářů na stejném poli vysadit kukuřici nebo rýži, ale teď většina těchto polí leží kvůli ztrátám ladem. Nemají dost peněz, aby šli do dalšího kola,“ posteskl si.
Africké země se podílejí na světovém exportu rajčat deseti procenty. V loňském roce podle dat ženevského centra WTO vyvezly tuto zeleninu v hodnotě 800 milionů dolarů (téměř 19 miliard korun).
Motýl tuta absoluta se před měsícem objevil už i v Zambii a hrozí jeho rozšíření do přilehlých zemí. „Tuta má schopnost účinně eliminovat rajská jablka ze zemědělského cyklu,“ varuje Richard Hopkins, který zkoumá chování škůdců na britské University of Greenwich.
Ovoce, zeleninu a další rostliny ničí housenky tohoto motýla, které se líhnou z vajíček. Druh je nebezpečný, protože si během jedné sezóny vytvoří rezistenci na pesticidy.
Navíc tento vetřelec nemá přirozeného nepřítele mimo státy Jižní Ameriky. Nejlépe se mu daří v teplém podnebí, Afrika je pro něj tedy ideálním místem, kde mohou samičky každoročně produkovat 12 generací. Každá během roku poklade průměrně 260 vajíček. Kromě rajčat tento škůdce ničí i lilek, papriky a tabák.
„Způsobí to katastrofu, o kterou se nikdo nezajímá, dokud nepropukne,“ varuje také Shakir Al-Zaidi, ředitel společnosti Russell IPM vyrábějící hnojiva. Se škůdcem bojuje tato společnost už 10 let.
Víc nezdravé chemie
Rangaswamy Muniappan, odborník na pesticidy z americké Virginie tvrdí, že farmáři se snaží hrozbu odvrátit zvýšeným užíváním pesticidů. A v rozvojových zemích také užíváním prostředků, zakázaných jinde ve světě. To však podle něj zvyšuje rizika výskytu rakoviny a poškození nervového systému u konzumentů.
Četnější užívání pesticidů je však také dalším důvodem růstu cen zemědělských komodit. Od roku 2006, kdy škůdce překročil hranice Jižní Ameriky a dostal se do Španělska, španělští farmáři utratili kvůli pesticidům o 450 eur na hektar víc než dřív.
