Peníze (ilustrační foto)

Peníze (ilustrační foto) | foto: ČTK

Zavedení základního příjmu pro všechny? V Česku zatím utopie

  • 268
Zavedení takzvaného základního nepodmíněného příjmu je pro Česko za současných ekonomických podmínek nereálné. Vyplývá to z analýzy poradenské a auditorské firmy BDO. Základní nepodmíněný příjem spočívá v pravidelné peněžní dávce vyplácené ve stejné výši všem lidem a bez jakýchkoli podmínek. Česko by si nyní mohlo pouze dovolit garantovaný příjem nižší, než je hranice chudoby, plyne z analýzy.

Základní nepodmíněný příjem je jednou z možných odpovědí na vzrůstající objem prací, které místo člověka dokážou provádět autonomní roboti. Jeho pozitivem by bylo zjednodušení administrativně náročného systému sociálního zabezpečení, uvedl Lukáš Hendrych z BDO.

Zaručený příjem od státu by chtělo stále víc Evropanů, ukázal průzkum

Moderní variantu sociálního zabezpečení nyní podle něj testuje na 2 000 občanech Finsko. Prvním státem, který by mohl základní nepodmíněný příjem uvést do praxe, by podle dostupných zpráv měla být Havaj. Švýcaři ho naopak v referendu odmítli.

Základní nepodmíněný příjem dává smysl, pokud jde o ekonomicky vyspělý stát a rozesílaná částka je dobře nastavena.

„V případě ČR by bylo zavedení neefektivní, protože odstranění současného systému sociálního zabezpečení včetně důchodů a nezbytné administrativy by vygenerovalo pro jednoho občana měsíční částku, jež by nemusela dosahovat dnešní minimální mzdy. Je zde vysoká pravděpodobnost, že by dokonce byla pod úrovní životního minima,“ upozornil Hendrych.

Polovina starobního důchodu měsíčně

„Pokud bychom v ČR zrušili všechny sociální dávky i důchody a nahradili je garantovaným příjmem ve stejné výši pro všechny, stačilo by to na 6 000 Kč měsíčně na osobu, což je zhruba polovina průměrného starobního důchodu,“ vypočetl ekonom Deloitte David Marek.

Co je garantovaný příjem

Garantovaný univerzální příjem zjednodušeně znamená, že každý občan dané země má nárok na určitý finanční obnos, který mu stát pravidelně vyplácí. Tyto peníze dostane bez ohledu na to, jestli má příjem z práce či nikoliv.

Zastánci vyzdvihují administrativní nenáročnost a transparentnost. Systém má mít i pozitivní dopad na porodnost - ženy plánující mateřskou by se totiž nemusely v takové míře potýkat s výpadky v rozpočtu v domácnosti. Základní příjem by navíc snížil rozdíly v základním ohodnocení mezi muži a ženami.

Odpůrci naopak tvrdí, že by zavedený krok nenutil některé obyvatele pracovat a zároveň by opomíjel ty, kteří sociální dávky nejvíce potřebují. Opatření by pak v neposlední řadě bylo především nákladné pro státní rozpočty.

Podle analytika společnosti Chytrý Honza Františka Bostla je garantovaný příjem utopie, která může vážně ohrozit tržní hospodářství.

„Nejsem také zastáncem obav z robotizace,“ řekl. V Japonsku, které je v tomto ohledu roky napřed i proti USA, se podle něj žádná ze současných obav neprojevila. Naopak se tam projevuje problém demografie, který číhá na celou Evropu.

„Pokud tedy chceme posílit náš sociální stát a podpořit životní úroveň obyvatelstva, uvítal bych spíše iniciativu spojenou s reformou sociálního systému v čele s tím penzijním. Robotizace není nepřítel či hrozba. Je to evoluce. Naši předci se stejně tak zbytečně obávali zavedení pásové výroby, dělby práce či vynálezu kola,“ podotkl.

Hlavní otázkou základního nepodmíněného příjmu je, zda dokáže lidi motivovat k práci a zda naopak nerozšíří skupinu občanů, kteří pracovat nechtějí a ve velké míře spoléhají na to, že se o ně stát téměř za každé situace postará. Základní nepodmíněný příjem klade vyšší důraz na osobní zodpovědnost, což může být problémem, dodal Hendrych.