Změny se týkají hlavně předkládání žádostí o podporu a smlouvy o poskytnutí podpory. Vláda změny podporuje.
Senátoři například navrhují, aby smlouva přestala platit, pokud zájemce o podporu do půl roku nepředloží doklad, že splatil povinný členský příspěvek družstvu.
Ten zákon stanovuje na pětinu ceny bytu. Smlouva se má stát neplatnou také v tom případě, že si zájemce neobstará stavební povolení či doklad, který stvrzuje vlastnictví pozemku.
Zákon má podpořit výstavbu nájemních bytů, a to zejména pro lidi se středními příjmy. Naopak nemá být "zbytečně atraktivní" pro ty domácnosti, které si mohou pořídit bydlení vlastními prostředky na trhu.
Počítá s dotacemi bytovým družstvům na výstavbu domů. Jakou konkrétní výši podpory mohou družstva obdržet, zákon neupravuje. Určit ji má až vládní nařízení.
Kvůli slučitelnosti s evropským právem ale může stát poskytnout družstvu bez souhlasu Evropské komise během tří let nejvýše sto tisíc eur, tedy asi tři miliony korun. Brusel tak chce zabránit, aby stát zvýhodňoval skupinu vlastníků před jinými.
Právě proto jsou samotná družstva k návrhu skeptická. Předseda Svazu českých a moravských bytových družstev Vít Vaníček ale tvrdí, že družstvo tak může postavit během tří let zhruba 12 až 15 bytů.
"Obáváme se, že takto postavený zákon nepřinese plošné rozšíření družstevní bytové výstavby," řekl už dříve Vaníček s tím, že za těchto podmínek družstva o výstavbu zájem nemají.