Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Pozdě, ale přece. Poslanci usnadnili budování vysokorychlostního internetu

  • 65
Naděje, že se ke skutečně rychlému internetu v Česku připojí většina obyvatel, je zase trochu reálnější. Poskytovatelé vysokorychlostního internetu budou brzy moci pokládat optické kabely do země a budovat jiné prvky sítě umožňující přenos dat o rychlosti alespoň 30 Mbit/s rychleji a na základě jasnější a jednodušší přípravy.

Vydělat na tom by měli i ti internetoví uživatelé, kteří si na rychlost nemusí stěžovat už nyní. Na trhu totiž přibude konkurence, což obvykle znamená možnost snížení cen.

Zákon o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací schválili v pátek ve třetím čtení poslanci. Na řadě je už jen Senát a­ podpis prezidenta.

Jakmile zákon projde, zjednoduší se hlavně přípravná fáze výstavby sítí. Veřejným budovatelům výkopů či jakýchkoli inženýrských sítí (třeba plynovodů nebo kanalizací) vznikne povinnost hlásit detaily o svých záměrech i provedených akcích na Český telekomunikační úřad. Ten tak bude mít podrobný přehled o tom, ve kterých kabelovodech je ještě místo na další „dráty“ a jaká technická omezení ten či onen kabelovod má.

Na telekomunikační úřad se potom poskytovatelé internetu budou obracet s dotazy, jak je připravené území, kde by chtěli dobudovat svou síť. Více by tak mělo docházet k tomu, že místo rozkopávání nových vedení se budou využívat ta stávající. To je levnější i šetrnější postup.

Jednodušší bude umístit věcné břemeno

Zjednodušení praxe si od nových pravidel slibuje i prezident Výboru nezávislého ICT průmyslu Jakub Rejzek, který hovoří zejména za menší a lokální hráče. Rejzek chválí i přijatý pozměňovací návrh, který výslovně stanovuje, že budování vysokorychlostních sítí je činnost ve veřejném zájmu. Stejně jako třeba u dálnic či železnic to umožňuje staviteli infrastruktury dostat se na cizí pozemek.

Jedná se spíše o potvrzení praxe, která se razí už nyní. „Pokud však měla dosud protistrana šikovného právníka, tak to dovedla zdržet,“ popisuje Rejzek.

Na rozdíl od silnic či dálnic nejde u internetu o vyvlastnění pozemku, ale o zavedení věcného břemena. Stavitel tudíž do země zakope kabel či rouru a potom pozemek vrátí do původního stavu.

Zákon není „českým zlepšovákem“, ale jen zavedením evropské směrnice do domácího práva. A to navíc pozdě. „Lhůta pro transpozici této směrnice uplynula již v lednu loňského roku a Evropská komise již vede s ­Českou republikou řízení o porušení smlouvy,“ uvedl před finálním čtením zákona ve Sněmovně nový ministr průmyslu Jiří Havlíček.

Vzhledem k tomu, že nyní zákonu nic moc v cestě nestojí, očekává se, že řízení bude zastaveno a žádná sankce z Bruselu nepřijde.

Miliardy na venkovský internet se stále čerpat nezačaly

Problematická ale stále zůstává jiná část plánu na zasíťování Česka rychlým internetem. Tou je dotační výzva na 11,5 miliardy na dobudování sítí v „bílých místech“. Tedy tam, kde se to komerčně nevyplácí, a „kabely“ tam proto dnes nevedou.

Výzvu sice ministerstvo vypsalo už na konci března, ale posílat žádosti bude možné až od 26. dubna. Do té doby chce ještě resort průmyslu změnit kritizovanou pasáž, jež umožňovala čerpat na určitém území dotaci jen jednomu příjemci. To totiž zvýhodňovalo velké hráče. Další zpoždění ovšem zvyšuje pravděpodobnost, že se podstatná část peněz vyčerpat nestihne a budou se vracet (psali jsme podrobněji zde).

Není bez zajímavosti, že ačkoli se řeší internetové připojení o rychlosti minimálně 30 megabitů za vteřinu, reálně se Češi podle měření Seznam.cz stále připojují výrazně pomaleji. Nejběžnější průměrná rychlost internetu loni v­srpnu dosahovala 3,86­ Mbit/s.