Cílem realitního zákona je zvýšení prestiže tohoto typu podnikání a srovnání jeho podmínek s ostatními státy EU. MF DNES sumarizuje, v jakém stavu je návrh před závěrečným schvalováním.
1 Co se změní pro spotřebitele?
Zákon, který by měl být účinný od začátku příštího roku, přináší pro klienty realitek pouze minimum změn. V důsledku uzákonění pravidel a vyřazení makléřů, kteří mají profesi pouze jako přivýdělek, by v tomto ohledu mělo dojít k obecnému zlepšení služeb.
Mírnou komplikaci však může představovat omezení finančních úschov (svěření peněz do úschovy do vypořádání obchodu). Pokud klient peníze místo advokáta, banky či notáře složí přímo v realitní kanceláři, je to podle mnohých expertů jednodušší a levnější řešení. Tuto možnost však v současnosti nabízejí pouze někteří provozovatelé.
2 Co bylo zatím největším úskalím schvalování zákona?
Právě úschovy poutají nejvíce pozornosti. Na rozdíl od advokátů, notářů či bank totiž úschovy u realitek nejsou regulovány. Kritici poukazovali mj. na riziko slévání peněz klientů a vlastních prostředků kanceláří na jednom účtu. Kdyby totiž došlo například k jeho obstavení kvůli insolvenci, mohl by následky nést klient.
Válka o klienty. Realitky chtějí ukousnout větší kus trhu, sází na inovace |
Návrh MMR původně úschovy zakazoval, nicméně poté došlo k úpravě, podle které je realitní kanceláře sice poskytovat mohou, ale nesmějí tuto službu aktivně nabízet. Ústavně-právní výbor následně doporučil přijetí pozměňovacího návrhu poslanců Heleny Válkové, Taťány Malé (obě ANO) a Dominika Feriho (TOP09), který zavádí ještě přísnější omezení. Nad rámec vládního návrhu totiž požaduje například pro každého uschovatele samostatný účet nebo dohled živnostenských úřadů nad dodržováním povinností.
To však kritizuje jediný akcionář největší tuzemské realitky M&M Reality Petr Morcinek. Podle něj návrh nahrává notářům či advokátům, kteří si za úschovy na rozdíl od realitek účtují poplatky. „Hraje se zde o miliardy z těchto poplatků a svobodu, zda si klient bude moct vybrat sám,“ tvrdí Morcinek.
Poslanec Milan Pour (ANO) vidí řešení v limitu částky, do nějž by realitky mohly úschovy poskytovat. Dle jeho pozměňovacího návrhu by měl být ve výši 890 tisíc korun.
3 Co se změní pro makléře?
Z volné živnosti, jejíž provozování nevyžaduje prokázání odborné způsobilosti, se stane vázaná. Makléři budou muset mít buď odpovídající vzdělání, nebo jeho kombinaci s praxí. Další možností je složení státem certifikované zkoušky.
Realitní zprostředkovatelé budou rovněž muset mít pojištění, a to s limitem minimálně 1,75 milionu na jednu pojistnou událost a 3,5 milionu pro případ souběhu více událostí v jednom roce.
EU varuje před situací na trhu s byty, doporučuje závazné omezení hypoték |
Pokud budou moct zprostředkovatelé poskytovat úschovy, navrhuje poslanec Jan Zahradník (ODS) ve svém pozměňovacím návrhu, aby se tyto částky zvedly až na 25 a 50 milionů.
Zákon přichází také s pravidly pro informační povinnost, výhradní zprostředkování či provizi.
4 Co je cílem přijetí zákona?
Podle ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (ANO) by legislativa měla primárně chránit klienty a zpřehlednit realitní trh. Součástí návrhu jsou i další úpravy obvyklé v členských zemích EU, což podle MMR povede ke zvýšení konkurenceschopnosti českých realitních zprostředkovatelů vůči zavedeným zahraničním firmám.
Dále by se měl snížit vysoký počet makléřů v Česku. Těch je podle Českého statistického úřadu přes 14 tisíc.
5 Jaká zaznívá kritika?
Kromě výše zmíněného omezení úschov zaznívají také další výhrady. „Zákon povede k omezení vstupu nových makléřů na trh a snížení konkurence. Společně s novými náklady povede ke zdražení realitních služeb,“ tvrdí poslanec Vojtěch Munzar (ODS).
6 Co na to realitky?
Podle většiny z nich je regulace odvětví potřebná a chystaný zákon vesměs vítají. K jeho podobě však mají některé výhrady. Podle generálního ředitele Next Reality Roberta Hanzla jde například o nastavení pojištění ve vládním návrhu. „Nutí totiž hradit pojistné i makléřům, kteří pracují pro realitní kancelář. Pro ně je pojistka zbytečná,“ uvádí Hanzl s tím, že za případné problémy v tomto ohledu odpovídá firma.
7 Jak regulují trh ostatní země?
Na Slovensku se již dnes jedná o vázanou živnost. Makléři musejí mít příslušné vysokoškolské vzdělání nebo maturitu a pět let praxe v oboru.
Praxe je povinná i v Rakousku, podle loňské analýzy MMR se její délka pohybuje od šesti měsíců do dvou let. Přísné podmínky má v tomto ohledu i Polsko.
V Belgii jsou makléři povinně sdruženi ve státní profesní organizaci a Francie trestá výkon makléřské profese bez oprávnění půlročním vězením.
