S představením nově zpracovaného zákoníku práce, poprvé po čtyřiceti letech, velká bublina očekávání splaskla. Zákon se nelíbí firmám ani odborům a obě strany už poslaly ministrovi práce více než 800 připomínek.
Odbory si myslí, že zaměstnanci budou málo chráněni. Naopak podnikatelé se bojí, že budou chráněni příliš a bude jim to ještě více než dnes komplikovat život, když se firmě nebude dařit a bude potřebovat propouštět nebo měnit pracovní dobu. "Vyšší ochrana zaměstnanců, než je nutná, zvyšuje náklady a v konečném důsledku snižuje konkurenceschopnost firem," říká za Svaz průmyslu mluvčí Anna Veverková.
Jednou z největších změn z pohledu firem, ale i dopadu na zaměstnance jsou nově zaváděná konta pracovní doby. Ta znamenají, že firmy budou moci využívat pracovníky podle toho, jak budou mít zakázky. Když méně, tak budou pracovat méně a naopak. Podnikatelé však považují za problém, že možné to bude jen tam, kde mají odbory kolektivní smlouvu.
Vyšší odstupné
Ve výpovědích a důvodech, proč ji dát, se mění jedna věc. Když podnikatel zkrachuje, část výroby zruší nebo prostě už zaměstnance nebude potřebovat, bude mu vyplácet větší odstupné. Zatímco dnes má zaměstnanec nárok na dvouměsíční odstupné, nově dostane plat navíc za tři měsíce. A výpovědní doba bude dva oproti třem měsícům teď.
"Zaměstnanec bude volný o měsíc dříve a finančně na tom bude lépe," říká šéf Hospodářské komory Jaromír Drábek. V ostatních případech zůstává dvouměsíční výpovědní lhůta, pokud se ve firmě nedohodnou jinak.
"Chtěli jsme prosadit, aby mohl podnikatel dát výpověď bez důvodu, ale úředníci to vyškrtli dříve, než se o tom mohlo jednat," popisuje Bořivoj Šubrt z Asociace kolektivního vyjednání. Ta zastupuje podnikatele i odbory a podílela se na přípravě nového zákona. S výsledkem stejně jako ostatní spokojeni nejsou, ale doufají, že nějaké připomínky se ještě do zákona dostanou.
"Lidé na peníze slyší. Takže jsme chtěli, aby si mohli dohodnout odstupné výměnou za výpověď bez důvodu," říká Šubrt. Myslí si, že tohle se jim ještě podaří prosadit. Firmy by podle jejich návrhu měly nárok odečíst si odstupné až do výše dvanácti výdělků z daní.
Další změnou, která podnikatelům nevoní, je, že zaměstnanec bude muset souhlasit s přesčasy. Dnes je může firma do osmi hodin týdně nařídit. "Podnikatelé ale musí mít možnost pružně reagovat na zakázky," upozorňuje Drábek.
Odborům je zase proti srsti, že když firma vyhodí člověka se zdravotním postižením, nebude mu už muset jako dnes hledat práci. Stačí jen, když to oznámí na úřadu práce.
Kupa připomínek a názory, že lepší je zákoník celý předělat než jen upravovat, činí jeho budoucnost a platnost od příštího roku dost nejistou. Podnikatelé si už navíc připravují půdu v Senátu, aby ho mohli po projití Sněmovnou vrátit zpět.
|
Práci čekají změny (příklady změn) |
| - zaměstnanec, který dostane výpověď kvůli krachu firmy nebo proto, že se stal nadbytečným, bude mít nárok na vyšší odstupné z dnešních dvou měsíčních platů na tři. Naopak výpovědní lhůta se zkrátí ze tří na dva měsíce firma nebude moci nařídit přesčasy, zaměstnanec s nimi bude muset souhlasit |
| - zvýší se příplatky za práci v rizikovém prostředí (doly, stavba atd.), a to minimálně o polovinu |
| - firma bude platit více za škody způsobené zaměstnanci v práci. Například při ztrátě věcí v práci dnes platila společnost 5000 korun jako náhradu škody, nově to bude 10 tisíc korun |
| - budou zavedena takzvaná konta pracovní doby, takže zaměstnavatel bude moci povolat lidi do práce na delší dobu, pokud má více zakázek, a naopak |
| - firmy nebudou muset zaměstnancům se zdravotním postižením shánět novou práci, když Je chtějí propustit |
| Zdroj: návrh nového zákoníku práce |
