Údaje vychází z říjnového průzkumu agentury Ipsos, kterého se online zúčastnila tisícovka respondentů ve věku 18 - 65 let. Rozhodný souhlas s vracením PET lahví do obchodu vyjádřilo 61 procent lidí, což podle mluvčího Ipsosu Tomáše Macků ukazuje, že jsou Češi na zálohování PET lahví připraveni.
Výše zálohy, která by lidi motivovala k vracení, by podle 28 procent respondentů měla činit tři koruny a podle 29 procent pět korun. Více než šest korun by to mělo být podle 15 procent lidí, desetina by si představovala jednu korunu.
Průměr za populaci tak dosáhl 5,30 koruny za lahev. Vyšší částku by byli ochotni platit mladí lidé do 34 let, lidé s vyšším vzděláním a muži.
Respondenti měli v průzkumu také odhadnout, jaký je průměrný čas rozkladu PET lahve v přírodě. V průměru odpověděli, že je to 201 let. Ženy tipovaly 174 let, muži 227 let. Skutečná doba rozkladu PET lahve je 50 až 80 let.
S nápadem vratných PET lahví přišel už v 90. letech světoznámý výrobce limonád Coca-Cola. Za prázdnou 1,5 litrovou lahev jakékoliv její limonády dostal zákazník v roce 1994 zpět zálohu 10 korun.
V řadě evropských zemí je běžné, že za nápoje v PET lahvích zákazníci v obchodě platí navíc zálohu, která se jim vrací při odevzdání lahve. Obaly se například šrotují v automatu, který je umístěn v samoobsluze nebo kdekoliv jinde. Systém už využívá řada evropských zemí, uplatňuje se ve Skandinávii, Německu, Chorvatsku, Nizozemsku, na Islandu, v Estonsku či Litvě.
V zahraničí se záloha pohybuje ve výši centů až desítek centů eur. Například v Chorvatsku činí 0,066 eur (v přepočtu 1,70 Kč), v Německu 0,25 eur (6,30 Kč). V některých zemích se záloha odvíjí od objemu lahve. Čím větší, tím více vám vrátí. Třeba ve Finsku je depozit od 0,10 do 0,40 eur (2,50 Kč až 10 Kč). V Kanadě je záloha 2,5 až 5 centů, ale nazpět zákazník dostane jen polovinu. Druhá půlka putuje do fondu životního prostředí.
Vratné PET lahve. Všechna pro a proti zálohování |
V loňském roce avizovaly úmysl zavedení vratných PET obalů Karlovarské minerální vody (KMV). Největší středoevropský výrobce minerálních a pramenitých vod ve spolupráci s Institutem cirkulární ekonomiky a VŠCHT analyzoval situaci a v poslední třetině ledna hodlá představit možnosti zavedení zálohového systému v českých podmínkách.
V třídění odpadů patří Češi na přední příčky v Evropě. Spolu s účastí na třídění postupně narůstá i množství vytříděného odpadu na obyvatele. Podle údajů společnosti EKO-KOM, která zajišťuje sběr a recyklaci po celé zemi, odpad v roce 2017 třídilo 73 procent obyvatel republiky. Za rok vytřídili 47 kilogramů plastů, skla papíru a nápojových kartonů.
Směrnice, kterou Evropský parlament podpořil loni v říjnu, počítá s rozšířením odpovědnosti výrobců u celé řady plastových výrobků na jedno použití. Pro plastové lahve navrhuje mimo jiné zavedení systému samostatného sběru. Členské státy by pak měly do roku 2025 zajistit sběr 90 procent plastových lahví, třeba formou systému vratných záloh.
Jak velkou zálohu byste byli ochotni platit za 1,5l PET lahev?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 středa 16. ledna 2019. Anketa je uzavřena.
