Dovolená jako v Německu. Firmy musí zaměstnancům po návratu z ciziny platit víc

  1:00aktualizováno  1:00
Zaměstnanci tuzemských firem mají po návratu z práce v zahraničí nárok na náhrady mzdy několikanásobně vyšší, než je jejich český plat. Problém se týká až tisíců firem. Těm v důsledku toho rostou náklady. Celá potíž tkví v české legislativě.
Ilustrační snímek.

Ilustrační snímek.

Legislativa totiž stanovuje, že se průměrný výdělek, jako základ náhrad, počítá z hrubé mzdy zúčtované v předchozím kalendářním čtvrtletí. A v praxi to pak vypadá takto: firmy musí při vysílání zaměstnanců do zahraničí dodržovat tamní legislativu, především minimální mzdu a některé příplatky. Poté, co se zaměstnanec vrátí do Česka a zařadí na svoje původní místo, vznikají mu náhrady vysoce převyšující jeho českou mzdu. A to v případě, když předtím pracoval v zemi, kde jsou platy vyšší než u nás, například v Německu.

Zkušenosti s tím má například stavební společnost Subterra, která zaměstnává 600 lidí ve čtyřech divizích a v současné době má na stavbách v zahraničí asi 75 lidí. Z toho je 45 v Německu, zbytek pracuje na Slovensku a ve Švédsku.

Problém se týká až tisíců firem

„Hlavní problém je v situaci, kdy firma končí zakázku v Německu a v Česku je odložena stavba, na které měli zaměstnanci pracovat. Například kvůli chybě v projektu, pozastaveném stavebním povolení nebo návazná zakázka prostě není,“ uvedl personální ředitel společnosti Karel Vašta.

Taková situace je podle něj pro společnost vždy složitá, protože nemá příjmy a zaměstnancům musí platit mzdu nebo náhradu za mzdu. „A pokud v takové situaci zaměstnavatel musí vyplácet násobné náhrady zaměstnancům, než by normálně vyplácel, dostává jej to do silného finančního tlaku,“ vysvětluje.

Podle Barbary Hansen Čechové ze společnosti People Management Forum, která sdružuje HR manažery, se problém týká stovek, možná i tisíců firem, jež krátkodobě nebo dlouhodobě zaměstnávají své pracovníky v zahraničí.

„Jde zejména o firmy z oblasti stavebnictví, výroby, IT, dopravy a vzdělávání. Zde to mohou být i nepodnikatelské subjekty, jako například univerzity. Firmy své zaměstnance vysílají do zahraničí buď proto, že pro ně nemají momentálně uplatnění v Česku, nebo na základě kooperace se zahraničními společnostmi, kterým mohou na nějakou dobu zaměstnance půjčit, z čehož plynou oběma stranám výhody,“ vysvětluje.

Problém se týká i odstupného, které sice není náhradou mzdy, ale vypočítává se stejnou metodikou.

Vysoké náhrady

Kromě finanční zátěže má systém pro firmy ještě jeden nepříjemný důsledek – snižuje motivaci zaměstnanců pracovat. V případě vysoké nemocenské se to týká zejména hůře placených profesí, kdy se vyplatí být i několik měsíců v neschopnosti.

Systém je navíc demotivující i pro kolegy navrátilců z ciziny, kteří v Česku dělají stejnou práci na stejném pracovišti, ale nepracovali v zahraničí, a tedy nedosáhnou na tak vysoké náhrady mzdy. „Dopady na morálku jsou v těchto případech jednoznačně negativní,“ dodává Vašta ze Subterry.

Náhrady zaměstnanec dostává za dovolenou nebo třeba v případě výpadku výroby. Například dělník hloubící tunely, který si v Česku vydělá 250 korun za hodinu (asi 41 tisíc měsíčně), má nárok na náhradu mzdy za dovolenou ve výši 100 procent, tedy 250 korun za hodinu. Pokud stejný dělník vyjede pracovat třeba do Německa, jeho hodinová mzda se rázem zvedne na 14,70 eura za hodinu, přepočteno současným kurzem 378 korun, stejně vysoká pak bude celé následující čtvrtletí po návratu do Česka i jeho náhrada mzdy za dovolenou. A to i v případě, že dovolenou vyčerpal již v Německu.

V absolutní většině případů se průměrný výdělek jako základ náhrad počítá z hrubé mzdy zúčtované v předchozím kalendářním čtvrtletí a z odpracovaných hodin, tedy těch, za které přísluší zaměstnanci mzda nebo plat. Pokud tedy zaměstnanec neodpracuje celé čtvrtletí v Česku, výše jeho náhrad mzdy je ovlivněna platem ze zahraničí. Jejich výše pak závisí na tom, jakou část uplynulého čtvrtletí v zahraničí strávil a o kolik je v dané zemi vyšší mzda.

Neodpracoval-li zaměstnanec v rozhodném období alespoň 21 dnů, používá se na místo výpočtu průměrného výdělku pravděpodobný výdělek, takzvaný kvalifikovaný odhad.

Používání průměrného výdělku upravuje zákoník práce a podle Petra Sulka z tiskového oddělení ministerstva práce se zásadní věcné změny jeho koncepce v tuto chvíli nepředpokládají. Chystají se pouze dílčí změny. „Dosud jsme nezaznamenali žádné podněty z praxe, které by nasvědčovaly tomu, že zmíněná úprava dělá někomu potíže,“ uvedl Sulek.

Nejčtenější

V příštím roce přijde ekonomická krize, řekl ekonom Pikora v Rozstřelu

Ekonom Vladimír Pikora v diskusním pořadu iDNES.cz Rozstřel. (4. prosince 2018)

„O tom, že krize přijde, nemusíme pochybovat. Podle mého názoru k tomu dojde v příštím roce,“ uvedl ekonom Vladimír...

Světové burzy rychle ztrácejí, propad akcií může přivolat recesi i v Česku

Newyorská burza (24. 8. 2015)

Finanční trhy zachvátila „blbá nálada“. Burzy po celém světě již několik dnů v řadě ztrácejí a ani vyhlídky nejsou...

Štědrá nadílka ve Škodovce, zaměstnanci dostali bonus i prémii 12 tisíc

Ilustrační snímek

Zaměstnanci mladoboleslavské automobilky Škoda si před letošními Vánocemi výrazně finančně polepší. Společnost totiž...

Protesty drtí francouzskou ekonomiku, šokovaní turisté ze země odjíždějí

Hnutí žlutých vest opět demonstruje v Paříži a dalších francouzských městech...

Protesty takzvaného hnutí žlutých vest proti vládním reformám těžce zasáhly francouzskou ekonomiku. Výrazný útlum tržeb...

Finanční správa si kvůli EET došlápla na soukromé kluby, padaly pokuty

Příběh elektronické evidence tržeb

Zátah ve 24 provozovnách, označených jako soukromé kluby, kde se místní scházejí za zábavou a za pitím, uskutečnili v...

Další z rubriky

Proč se ceny elektřiny „utrhly“? V Rozstřelu odpoví energetický expert

Ilustrační snímek

Daní za prudký růst mezd jsou ceny jako utržené ze řetězu. Důkazem jsou energie. Elektřina v příštím roce zvýší výdaje...

Nulové mýtné nebude zadarmo. Stát i dopravce čeká spousta administrativy

Ilustrační snímek

Na konci příštího roku začne na 900 kilometrech silnic prvních tříd platit kamionové mýtné. Stane se tak bez ohledu na...

ŘLP má nové letouny. Budou jimi monitorovat pozemní zařízení

Řízení letového provozu koupilo dva nové letouny od německé společnosti...

Řízení letového provozu (ŘLP) koupilo dva nové stroje. Dispečeři je budou využívat primárně k monitorování vlastních...

Najdete na iDNES.cz