Zaměstnáváte tisíc lidí, ale nesplňujete podmínku, aby aspoň 40 z nich bylo postižených? Nejvýhodnější je, když místo placení invalidní daně vaše firma nakoupí zboží a služby od invalidního družstva. Jenže tím zároveň vzniká prostor pro zneužívání zákona. V tomto případě má podobu takzvané přefakturace, kterou Ministerstvo práce hodlá vymýtit.
Jeden postižený na 25 zaměstnanců, velí zákonPokud má firma více než 25 pracovníků, nejméně 4 procenta z nich musí tvořit zdravotně postižení. Těmi jsou podle zákona lidé, kterým úřady přiznaly invaliditu prvního, druhého nebo třetího stupně. Řadí se mezi ně i osoby zdravotně znevýhodněné. O invaliditě i statutu zdravotně znevýhodněné osoby rozhodují posudkoví lékaři České správy sociálního zabezpečení. |
V čem přefakturace spočívá? Družstvo invalidů, kteří v dílně vyrábějí například svíčky, pro zájemce nakoupí tuny kancelářského papíru a obratem ruky mu ho prodá s tučnou přirážkou.
Obvykle vše zařizuje zprostředkovatel a spokojené jsou téměř všechny strany: odběratelská firma nemusí shánět postižené zaměstnance ani platit drahou invalidní daň, družstvo si něco přivydělá a zprostředkovatel si namastí kapsu.
Přeprodávání cizích služeb a zboží zákon nezakazuje. Pokud však jde o účelovou záležitost, která nepřináší postiženým žádné benefity, opatření se zcela míjí účinkem. O problému se dlouhodobě ví, ale Ministerstvo práce nechávalo výhodný byznys, v němž se otočilo až 12 miliard korun ročně, bez kontroly. Teprve v roce 2012 zavedlo limity, kolik smí invalidní družstvo dodat zboží a služeb v přepočtu na jednoho postiženého. Dodržování limitů přesto dnes nikdo není schopen zkontrolovat.
Založit firmu, překročit limity a zmizet. I tak se vydělává
To se má nyní změnit. Ministerstvo připravuje on-line registr všech dodávek náhradního plnění. V reálném čase by měly úřady práce, které mají záležitost na starosti, vidět, když družstvo invalidů překročí svůj limit.
„Pro účely plnění povinného podílu by tedy bylo možné započítat jen takové dodávky, které by byly uvedeny v elektronické evidenci,“ říká Jiří Vaňásek z Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). Dnes se na překročení limitů přijde jen při předem ohlášené kontrole Státního úřadu inspekce práce.
Podle Hany Potměšilové z Nadačního fondu pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením on-line registr nestačí. „Náhradní plnění by měla mít možnost zajišťovat jen prověřená invalidní družstva s certifikátem, který garantuje, že přefakturaci nedělají,“ míní.
Existují dokonce účelově založené invalidní firmy, které mnohonásobně překročí limity, na přefakturaci vydělají, a než na ně někdo přijde, jednoduše byznys zabalí.
Na kontroly se dá připravit, inspektorát je hlásí předem
Už zavedení limitů v roce 2012 vedlo k tomu, že část zboží a služeb fakturovaná invalidními firmami z trhu zmizela, protože přefakturace je náročnější, musí se rozdrobit mezi více invalidních firem. Navíc ne všechna invalidní družstva se na podfuku chtějí podílet. „Došlo k omezení dodávek realizovaných v rámci takzvaného náhradního plnění téměř o tři miliardy korun na 9,4 miliardy. Naopak se téměř zdvojnásobilo plnění formou odvodu prostředků do státního rozpočtu,“ vypočítává Jiří Vaňásek.
Desetitisíce firem nyní mají povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením (OZP). Anebo využívají náhradní plnění a každý rok to hlásí formulářem na úřadech práce. Tak to dělá třeba Česká pošta, jež loni nakoupila od invalidních firem zboží a služby za 17 milionů, ČEZ za 43 miliony nebo Lesy ČR za 600 tisíc korun.
Pravděpodobnost, že údaje podlehnou kontrole, je mizivá, navíc kontroly inspekce práce hlásí dopředu. „V roce 2013 inspekce práce provedla v oblasti zaměstnávání OZP celkem 245 kontrol a zjistila pochybení u 169 zaměstnavatelů,“ říká Jiří Macíček ze Státního úřadu inspekce práce.
Stát je na spekulanty krátký
Obvykle si náhradní plnění špatně započítali nebo neodvedli invalidní daň. Inspekce za to vybrala 150 pokut za celkem 2,5 milionu korun, nejvyšší pokuta činila 100 tisíc.
Jak vyzrát na přefakturaci, ministerstvo práce zatím nezjistilo. Většina invalidních družstev totiž dnes není schopna využít celý povolený limit - v přepočtu na jednoho zdravotně postiženého zaměstnance smí vyfakturovat maximálně 36násobek průměrné mzdy, to jest 930 tisíc ročně.
Spekulanti právě toho využívají. „Obracejí se na nás zprostředkovatelé, kteří skupují kapacitu pro náhradní plnění od invalidních firem a zajišťují obchod odběratelům. My nepřeprodáváme. V mnoha případech jde o přefakturaci, kontrola inspekce práce to neumí pokrýt,“ říká Petr Herynek, předseda družstva invalidů Ergotep, které zpracovává data pro banky či zásilkové e-shopy a zaměstnává zhruba 170 postižených.
