Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhlo od ledna zvýšit minimální mzdu o 3,1 procenta na 8200 Kč.
"Toto navýšení představuje další komplikaci ekonomických podmínek především pro menší podnikatelské subjekty," řekl předseda Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner. Pravděpodobným důsledkem podle něj může být vynucená racionalizace, nutnost propouštění zaměstnanců či omezování některých činností.
"Proto KZPS navrhuje minimální mzdu alespoň na jeden rok zmrazit," podotkl.
I když podle statistik pobírají minimální mzdu jen dvě až tři procenta zaměstnanců, změna může způsobit problémy podnikům zaměstnávajícím převážně sociálně ohrožené skupiny obyvatel, doplnil generální ředitel Svazu průmyslu a dopravy Zdeněk Liška.
Letos se minimální mzda zvýšila hned ve dvou vlnách a její celkový nárůst překročil deset procent, připomněl prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek. Skokový růst podle něj poškozuje především firmy s vysokým podílem mezd na celkových nákladech a ekonomicky méně vyspělé regiony. Minimální mzda se v červenci zvýšila ze 7570 na 7955 korun. Předtím vzrostla v lednu z loňských 7185 Kč.
Stínový ministr práce a sociálních věcí ČSSD Zdeněk Škromach stejně jako odbory naopak považuje nárůst navržený MPSV za příliš nízký.
Zvýšení navržené MPSV je nedostatečné, snižuje motivaci pracovat a posune některé rodiny do systému sociálních dávek, uvedl nedávno Škromach. "Minimální nárůst by měl být o 500 až 700 Kč, což odpovídá vývoji ekonomiky a hospodářskému růstu," prohlásil.
Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS) tvrdí, že výše minimální mzdy bude předmětem dalších jednání, a to i v rámci tripartity, která zahrnuje zástupce vlády, odborů a zaměstnavatelů.
