Mzda (ilustrační foto)

Mzda (ilustrační foto) | foto: Profimedia.cz

Čechům by mohly mzdy růst rychleji, překážkou jsou vysoké náklady na práci

  • 306
Čeští zaměstnanci se mohou radovat z meziročního nárůstu průměrného výdělku o 5,3 procenta. Podle srovnání poradenské společnosti by ale radost mohla být ještě větší a mzdy růst možná ještě rychleji. Překážkou pro vyšší růst jsou však vysoké odvody, které firmy za své lidi v Česku platí. Vyplývá to ze srovnání, které pro MF DNES provedla poradenská společnost TPA Group.

Náklady na mzdy českých zaměstnanců pro firmy jsou podle něj druhé nejvyšší v regionu střední a východní Evropy. Zatímco v Česku představují celkové náklady na zaměstnance, tedy výplata spolu s odvody na pojistné hrazené zaměstnavatelem, 134 procent jeho hrubé mzdy, v Maďarsku je to 124 procent a v Polsku jen 121 procent. Jinými slovy, zatímco česká firma zaplatí za člověka s hrubou mzdou tisíc eur (tedy zhruba 27 tisíc korun) celkem 1 340 eur, v Polsku je to 1 210 eur.

Kolik platí na daních zaměstnanec (v % hrubé mzdy)

„Při stejné hrubé mzdě hradí český zaměstnavatel s výjimkou Slovenska vyšší odvody na pojistné než v ostatních sledovaných státech. To vede k neatraktivně vysoké ceně práce pro zaměstnavatele,“ říká partner TPA Jan Soška. A to podle něj může brzdit růst mezd, rozdílná cena práce zároveň ovlivňuje konkurenceschopnost.

Pro úplnost je třeba dodat, že český zaměstnanec, který dostává zhruba průměrnou mzdu, tedy oněch tisíc eur, odvede ze svého výdělku 23 procent, zatímco Polák 28 procent a Maďar 34 procent.

„Firmy si nákladovou konkurenceschopnost pečlivě hlídají, takže o co víc odvedou státu, o to méně mohou přidat zaměstnancům ve formě čisté mzdy. Politika vlády se v posledních letech zaměřovala na snižování daně z přidané hodnoty místo na nižší zdanění práce,“ říká hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Problém je pojistné

Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý říká, že problémem je pro firmy zejména pojistné. „Má velký vliv na ekonomické chování daňových subjektů a pokřivuje tak trh. S odvody je spojeno také mnohem více administrativy, hraje i velkou roli v jejich rozhodování, zda zde začít podnikat či podnik rozšířit a najmout další zaměstnance,“ říká Dlouhý.

Kolik odvádí zaměstnavatel (v % hrubé mzdy)

„Zdanění práce je okamžitý náklad, který v drtivé většině není vztažen k výkonnosti firmy. Velmi tím trpí například firmy na venkově, které podnikají v tzv. nerozvinutých oblastech,“ dodává šéf Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček. Podnikatelé z venkova podle něj vnímají výši odvodů za zaměstnance jako hlavní bariéru.

Politici se však ke snižování odvodů staví spíše zdrženlivě. Ve Sněmovně nyní leží vládní návrh zákona, podle něhož by mohly sociální odvody rodičů více dětí klesnout až na nulu. Pravice ve svých předvolebních programech mírné snížení pojistného slibuje, sociální demokracie jde cestou návratu k progresivnímu zdanění.

Zástupci podnikatelů říkají, že by mohla pomoci důchodová reforma. Jenže poslední pokus nynější vláda zrušila, aniž by nabídla alternativní řešení. „Při realizaci důchodové reformy by mohlo dojít ke snížení právě zaměstnavatelské části pojistného. Pomohl by také přesun zátěže z pojistného do daní, s nimiž se nepojí tolik administrativy,“ říká Dlouhý.

Podle některých ekonomů by však vláda měla postupovat jinak. „Doporučoval bych raději snížit daně střední třídě, to by nastartovalo její spotřebu, zvýšilo by výběr DPH. Což by kompenzovalo výpadek příjmů. Snížení odvodů by bylo až na druhém místě,“ říká externí poradce ministra financí Aleš Michl. Efekt takového kroku ale není podle něj jistý.