Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zaručený příjem od státu by chtělo stále víc Evropanů, ukázal průzkum

  15:25aktualizováno  15:25
Zavedení takzvaného univerzálního základního příjmu, který by lidé dostávali pravidelně od státu bez jakýchkoliv podmínek, by si přálo 68 procent Evropanů. Minimální platbu všem občanům už testují například ve Finsku a Nizozemsku a o jejím zavedení mluví i někteří politici v Česku.

Ilustrační snímek | foto: ČTK

Zavedení nepodmíněného základního příjmu pro všechny navrhují v Evropě někteří politici a aktivisté, podle nichž by pomohl vybalancovat nerovnosti v příjmech a vyřešit problém s chudobou.

Co je základní příjem

Garantovaný univerzální příjem zjednodušeně znamená, že každý občan dané země má nárok na určitý finanční obnos, který mu stát pravidelně vyplácí. Tyto peníze dostane bez ohledu na to, jestli má příjem z práce či nikoliv.

Zastánci vyzdvihují administrativní nenáročnost a transparentnost. Systém má mít i pozitivní dopad na porodnost - ženy plánující mateřskou by se totiž nemusely v takové míře potýkat s výpadky v rozpočtu v domácnosti. Základní příjem by navíc snížil rozdíly v základním ohodnocení mezi muži a ženami.

Odpůrci naopak tvrdí, že by zavedený krok nenutil některé obyvatele pracovat a zároveň by opomíjel ty, kteří sociální dávky nejvíce potřebují. Opatření by pak v neposlední řadě bylo především nákladné pro státní rozpočty.

Nejnovější průzkum německé výzkumné společnosti Dalia Research dokončený v březnu letošního roku ukazuje, že počet Evropanů podporujících základní příjem meziročně vzrostl z 64 na 68 procent. Studie, která se poprvé konala loni, zahrnuje průzkum mezi 11 tisíci lidmi v 28 zemích Unie.

Přestože většina dotázaných by nepodmíněný příjem uvítala, 32 procent z nich by si jeho zavedení přálo až po úspěšném testování systému v jejich zemi. Další třetina by však na nic nečekala a chtěla by jej zavést okamžitě.

Proti zavedení základního důchodu se v obou sledovaných letech postavilo 24 procent respondentů, kteří se bojí hlavně ekonomického dopadu - zvýšení výdajů státu, toho, že lidé nebudou motivováni k práci a také zneužití této dávky cizinci.

Více času s rodinou i dobrovolnictví

Naopak příznivci takového systému vidí spíše pozitiva. Tím největším příslibem je menší obava o zajištění základních potřeb, větší rovnost příležitostí a vyhlídky na větší finanční nezávislost a soběstačnost.

I přes obavy odpůrců pouze osm procent dotázaných uvedlo, že by s jistým příjmem od státu pracovalo méně. Lidé by však díky tomu trávili více času s rodinou, věnovali by se dobrovolnické činnosti nebo získávali nové dovednosti.

Revoluce v sociálním systému? Garantovaný příjem testuje stále více zemí

Všeobecný příjem testuje od začátku letošního roku Finsko, kde vybraná skupina občanů od státu automaticky dostává 560 eur, v přepočtu téměř 15 tisíc korun měsíčně (psali jsme zde).

V Česku chce zaručený příjem od státu prosazovat Česká pirátská strana. S ekonomickým modelem jí radí bývalý ministr financí za ODS Vlastimil Tlustý, který představil tento koncept už před volbami v roce 2006.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
„Chipsokalypsa" děsí Novozélanďany, déšť zničil pětinu úrody brambor

Chipsokalypsa či bramborogeddon. Situace kolem nedostatku smažených lupínků už na Novém Zélandu dosáhla takových rozměrů, že pro ni vznikly speciální názvy....  celý článek

(Ilustrační snímek)
Kanada hlásí první střet letadla s dronem, letěl 450 metrů nad zemí

Kanadská vláda ohlásila první kolizi dronu s komerčním letadlem v zemi. Nehoda se obešla bez zranění a letadlo bezpečně přistálo na letišti, uvedla televize...  celý článek

Karel Gott
KOMENTÁŘ: Proč hvězdy berou tolik? Gott měl talent ale i dávku štěstí

Miliardově rekordní přestup fotbalisty Neymara či astronomické výdělky hvězd boxerského ringu oživily otázku: Proč špičkoví sportovci a zpěváci berou...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.