Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zástupci G20 se v Británii přeli o stimuly a vliv v měnovém fondu

  16:40aktualizováno  17:52
Zástupci zemí G20 jednali v Británii o ekonomické krizi. Shodli se na obecné strategii podpory ekonomického růstu. Jednání však bylo neklidné - USA, Japonsko a Británie chtějí další vládní stimuly, ostatní hlavně lepší regulaci finančních trhů. Rusko, Čína, Brazílie a Indie navíc požadují větší vliv v Mezinárodním měnovém fondu.

Americký ministr financí Timothy Geithner (pravo) a šéf mexické centrální banky Guillermo Ortiz při fotografování na schůzce G20. | foto: Reuters

Zástupci devatenácti nejsilnějších světových ekonomik a Evropské unie, kteří se sdružují ve skupině G20, připravovali v britském Horshamu strategii na dubnový summit. Jednání se účastnil i český ministr financí Miroslav Kalousek, který zastupuje právě EU.

Finanční lídři se shodli spíše na obecných cílech. "Jsme připraveni zapojit veškeré úsilí, které je nutné k obnově růstu," uvedli podle ČTK v závěrečném komuniké.

Chtějí ochránit velké finanční instituce, zlepšit finanční systém a obnoví fungování úvěrových trhů. G20 bude pokračovat v podpoře bank, aby měly dostatek kapitálu. Centrální banky se zavázaly zachovat expanzivní měnovou politiku tak dlouho, dokud to bude potřeba. Komuniké vyzývá i jednotlivé země, aby urychleně zavedly fiskální podporu, kterou slíbily.

Spory o státní výdaje a regulaci

Schůzka v Horshamu se však nenesla v klidném duchu. Vyslanci Číny, Indie, Brazílie a Ruska podle agentury Reuters na schůzce prosazovali zavedení striktnější kontroly investičních fondů. Právě toto téma by mělo podle nich být prioritou zemí G20. Lepší regulaci finančních trhů místo navyšování státních výdajů prosazuje i Francie a Německo. - čtěte více o stanovisku Německa a Francie k politice G20

Zástupci Británie se podle agentury Reuters na probíhajícím jednání vyjádřili, že pro jejich zemi není regulace finančních trhů "priorita mezi prioritami".

Británie a USA vyzývají ke zvýšení státních výdajů a zavedení dalších vládních stimulů, které by podle nich měly pomoci světové ekonomice z jejího současného chaosu. Strategii větších výdajů podporuje i Japonsko.

Země kontinentální Evropy na schůzce znovu naznačily, že nepřikročí k větším výdajům, dokud neuvidí výsledky první vlny finančních stimulů do ekonomiky.

To po jednání potvrdil i Miroslav Kalousek. "Zatímco Amerika by ráda hovořila o dalších a nových stimulech... v této chvíli nejsme připraveni... začít uplatňovat nové a nové nástroje..., než uvidíme, jak fungují nástroje plánu obnovy," řekl podle ČTK.

Německá kancléřka Angela Merkelová už v týdnu prohlásila, že cílem není více utrácet, ale nastavit systém regulací tak, aby pomohl zabránit budoucím ekonomickým krizím.

Merkelová jednala v sobotu na oddělené schůzce v Londýně s britským premiérem Gordonem Brownem. Podle BBC oznámila, že Německo už do vládních stimulačních balíčků vložilo 4,2 procent svého HDP. Merkelová v tom svoji zemi označila za "předvoj" Evropy a potvrdila, že chce počkat na výsledek opatření.

Daňové ráje a miliardy měnovému fondu

Britský ministr financí Alistair Darling přesto hodnotil schůzku pozitivně. "Samozřejmě, že když máte v místnosti 20 lidí, tak tu budou rozdíly," přiznal podle BBC.

Společné řešení krize podle něj není jen ekonomická nutnost, ale i "morální imperativ", protože hrozí že kvůli ní 90 milionů lidí na světě spadne do pásma chudoby.

Na předběžném jednání G20 se také probíral problém takzvaných daňových rájů. Švýcarsko, Lucembursko a Rakousko už v pátek přislíbily, že uvolní svá přísná pravidla týkající se bankovního tajemství a budou víc spolupracovat při vyšetřování daňových úniků. - čtěte Švýcarsko zmírní bankovní tajemství, nechce na seznam daňových rájů

Zástupci 20 nejsilnějších ekonomik také probírali navýšení zdrojů Mezinárodního měnového fondu (MMF), který pomáhá řešit krize jednotlivých národních ekonomik. MMF už na půjčkách rozdělil 50 miliard dolarů.

Americký ministr financí Timothy Geithner chce zdroje MMF navýšit na 750 miliard dolarů. Evropská unie je střízlivější - chce zdroje MMF zvýšit na 500 miliard dolarů, přičemž sama uvažuje o poskytnutí 100 miliard. Tento návrh podporuje i Česko. - čtete Česko navrhuje evropskou půjčku Mezinárodnímu měnovému fondu

Japonsko s posílením MMF souhlasí a také přislíbilo půjčit mu 100 miliard dolarů. Výhrady však má Brazílie, Rusko, Indie a Čína. Peníze prý měnovému fondu neposkytnou, dokud se nezvýší jejich podíl na rozhodování MMF. Vadí jim, že největší vliv na politiku MMF má Evropská unie a Spojené státy.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Chladící věže elektrárny John E. Amos Power Plant ve Virginii sice nechrlí do
Turecko je o krok blíž první jaderné elektrárně. Postaví ji s Rusy

První jaderná elektrárna v Turecku získala počáteční stavební povolení a úplné povolení by měla získat v první polovině příštího roku. Uvedla to v pátek...  celý článek

Karel Gott
KOMENTÁŘ: Proč hvězdy berou tolik? Gott měl talent ale i dávku štěstí

Miliardově rekordní přestup fotbalisty Neymara či astronomické výdělky hvězd boxerského ringu oživily otázku: Proč špičkoví sportovci a zpěváci berou...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Omáčková mánie. Američanka vyměnila jeden balíček Sečuánu za auto

Pár desítek sáčků limitované edice Sečuánské omáčky, které se prodávaly v několika vybraných restauracích fastfoodového řetězce McDonald’s v USA, vzbudilo...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.