V pondělí uplynula lhůta, během níž mohly být podány námitky proti udělení registrace. Do té doby nikdo námitku nepodal.
Komise uděluje ochranné známky „chráněné označení původu“ a „chráněné zeměpisné označení“. První známka, kterou dostaly pohořelický kapr i žatecký chmel je přísnější, to znamená, že všechny prvky podílející se na produktu musí pocházet z dané oblasti za použití uznávaného know-how. V druhém případě stačí, když v dané oblasti probíhá aspoň jedna důležitá fáze výroby, zpracování či přípravy výrobku.
Pohořelický kapr se chová v rybnících v okolí Znojma. Živí se především organismy a rostlinami, které se přirozeně v rybnících vyskytují, nejde tedy o průmyslový odchov. Pohořelický kapr proto dorůstá pomaleji, tři až čtyři roky.
V okolí Žatce se pěstuje tradiční jemně hořký chmel s ušlechtilým aroma. Podle odborníků není žatecký chmel ve stejné kvalitě možné přesadit a pěstovat jinde, aniž by ztratil některé ze svých vlastností.
Česko si při jednáních o vstupu do EU zajistilo chráněné zeměpisné označení pro tři budějovická piva: Budějovické pivo, Českobudějovické pivo a Budějovický měšťanský var. Loni v prosinci pak komise potvrdila toto označení Štramberským uším, tedy kornoutovým perníkům ze Štramberka na Novojičínsku.
Z nových členských zemí podala Česká republika nejvíc žádostí o chráněná označení a má i nejvíc potvrzených registrací. Evropská komise rozhoduje o registrace pro další tři desítky českých potravinářských výrobků. V příštích měsících by měla rozhodnout o hořických trubičkách, karlovarském sucharu a lomnických sucharech.
