Z šetření agentury Datank vyplývá, že například v roce 2011 muselo přes 28 tisíc zdravotnických zařízení vyplnit statistický formulář o počtu pracovníků, který mimo jiné zjišťoval úroveň vybavenosti výpočetní technikou. Nemocnice, hospicy nebo ordinace musí každým rokem odpovídat, zda využívají internet, zda mají internetové stránky, jestli komunikují s pacienty, pojišťovnami či lékárnami a na celou řadu dalších otázek.
Informace sbírá Český statistický úřad. Na dotaz, jak se otázky projevily v lepší péči o pacienty, však statistici odpovídají, že je třeba obrátit se na ministerstvo zdravotnictví. Markéta Arce z ČSÚ vysvětlila, že data se získávají zejména kvůli mezinárodnímu srovnání a poskytují se hlavně Evropské komisi a OECD. To proto, aby nevznikala 'digitální propast' mezi členskými státy.
Stát sbírá data, firmy se dusí papírem
Ministerstvo zdravotnictví reagovalo, že jde jen o statistiku. "Ukazatel (počet počítačů mezi lékaři, - pozn. red.) sledujeme pouze jako statistickou veličinu, která především ve spojení se šetřením internetového připojení ukazuje na technologický postup elektronizace zdravotnictví," uvedla mluvčí ministerstva zdravotnictví Viktorie Plívová.
Český statistický úřad dodal, že pracuje na aktualizaci otázek tak, aby lépe odpovídaly stupni adaptace počítačového vybavení ve zdravotnictví a poskytovaly možnost mezinárodního srovnání.
Podobných formulářů je celá řada. Za nevyplnění některých hrozí sankce až 100 tisíc korun. Agentura Datank v roce 2011 zjistila, že kdyby se všechny statistické formuláře položily na sebe, vydaly by na sedmisetstránkovou knihu.
Nesmyslnost některých formulářů pociťují i lékárny. Ty musí například Ústavu zdravotnických informací a statistiky zasílat vyplněný dokument s informacemi o svých pracovnících, předepsaných receptech nebo tržbách za recepty. "Stejné údaje co se týče personálního obsazení lékáren de facto rovněž poskytujeme všem Krajským úřadům," řekl iDNES.cz provozní ředitel sítě lékáren Dr. Max David Mendl.
Zemřeme na razítka, říká náměstek ministerstva
Problém s nadměrnou byrokracií si uvědomují i na ministerstvu průmyslu a obchodu. Dotazníky a papírování firmy obtěžují hlavně v začátcích. "Obávám se, že jednou zemřeme na razítka a formuláře. Místo toho, abychom žili v moderní elektronické společnosti, vracíme se do dob Rakouska-Uherska," nešetří kritikou Tomáš Hajdušek, náměstek ministerstva průmyslu a obchodu pro oblast podnikání a ochrany spotřebitele.
"Někdy jsou získané informace jen zajímavé, ale chybí jim praktické využití. Zkrátka některé dotazy jsou zcela zbytečné," podotkl Ondřej Pivoňka, analytik společnosti Datank. Nejhůře podle této agentury dopadá papírování na zemědělce a dopravce, úřady se na ně mohou obrátit až se dvaceti různými statistickými šetřeními.
"Například soukromému zemědělci, který pěstuje plodiny a zároveň chová skot a prodává mléko či mléčné výrobky, může počet případných formulářů vzrůst až k padesáti," uvedla agentura.
Ředitel zemědělské společnosti Agro Jesenice u Prahy Josef Kubiš souhlasí s tím, že byrokracie a různé kontroly zemědělce hodně zatěžují. "Nejhůř je na tom ten, kdo dělá živočišnou výrobu. Máme hnůj, kejdu, močku... Je to hrozné. Dnes je nejlepší nic nedělat nebo dělat rostlinnou výrobu. Odhadem vyplňujeme i víc než 50 formulářů ročně," řekl iDNES.cz.
Agentura Datank příběhy zbytečného formuláře sledovala v souvislosti se zahájením nominací na Absurditu roku 2013, která se zabývá nesmyslnými nařízeními pro podnikatele a která je vyhlašována v rámci podnikatelských soutěží Vodafone Firma roku a GE Money Bank Živnostník roku.
