Vláda před pěti lety vydala ve druhé emisi 336 tisíc cenných papírů v nominální hodnotě 1,2 miliardy korun, jednotlivé dluhopisy zněly na 1000 nebo 10 000 korun.
Gajdušková nevyloučila, že se na některých větších pobočkách mohou tvořit fronty, neobjevily se prý ale komplikace provázející první výplaty, kdy byly problémy s počítačovou sítí.
Na výplatu je dost času
"Česká spořitelna dává klientům ke zvážení nezbytnost vyzvednutí výnosů a jistiny hned v prvních dnech výplaty. Vzhledem k počtu vydaných dluhopisů není vyloučeno, že se čekací doby na tyto výplaty mohou v některých pobočkách prodloužit," upozorňovala mluvčí v úterý.
Podmínky pro výplatu druhé emise jsou stejné, jako v případě prvního kola. Výplatu jistiny a úroků lze na 656 z 681 obchodních míst spořitelny požadovat deset let.
Každý dluhopis se skládal z pěti kuponů a jistiny, které je třeba předložit pro výplatu úroků za pět let, pokud si je majitelé cenného papíru nevyzvedávali průběžně.
Výplata dluhopisů přibrzdila spořitelnu
Výplatu povodňových dluhopisů z první emise v hodnotě jedné miliardy korun, která začala 1. srpna, provázely zpočátku komplikace. Během prvních dvou dnů přišlo na pobočky přes jedenáct tisíc vlastníků obligací a banka jim vyplatila zhruba pětinu výnosů. Kolabující počítačový systém se po prvním dnu podařilo posílit, problémy ale úplně nezmizely.
"Abychom neohrozili běžný provoz a poskytování ostatních služeb klientům, koncentrovali jsem výplatu na větší pobočky. Omezení výplatních míst se týkalo přibližně poloviny sítě, tj. necelých 300 malých poboček," sdělila Věra Čarná z tiskového oddělení spořitelny.
Lidé chtějí peníze na dovolenou
"Přišel jsem do pobočky České spořitelny na třídě ČSA v Hradci Králové asi kolem desáté a už tam bylo asi dvacet lidí. Úředníci nám řekli, že z technických důvodů se povodňové dluhopisy proplácet nebudou. Zrovna se chystám na dovolenou a peníze budu potřebovat. Teď mi to spořitelna zkomplikovala," řekl v pondělí MF DNES Jaroslav Hrůza z Hradce Králové.
Kromě toho, že výplata povodňových dluhopisů vyšla zrovna na dobu dovolených, chtějí někteří lidé také peníze hned dál investovat. Ve spořitelně už totiž žádný nový úrok nedostanou.
Tisícikoruna vynesla 463 korun
Pokud jste se v roce 1997 svezli na vlně solidarity s oběťmi stoleté vody, přinesla vaše obětavost poměrně vysoký zisk. Jedna vložená tisícikoruna vynesla 463 koruny hrubého.
Celkem bylo ve dvou emisích vydáno 976 tisíc dluhopisů v nominálních hodnotách 1000 a 10 000 korun.
Majitelé dluhopisů mají sice na vyzvednutí výplaty deset let, pokud si ale výnos nevyzvednou brzy, okrádají sami sebe. Peníze se totiž přestávají zúročovat datem splatnosti.
Od prvního výplatního dne tedy z jejich reálné hodnoty začne ukusovat inflace, navíc pomohou České spořitelně, která bude mít k dispozici větší objem likvidních prostředků, které může zúročovat.
Zhodnocení dluhopisů je přitom v porovnání s ostatními možnostmi poměrně vysoké, výrazně převyšuje úroky například z termínovaného vkladu v bance. V prvním roce dosáhlo 12,5 procenta, ve druhém 14,5, ve třetím 4,7 a loni 6,6 procenta. Letos se bude připisovat osm procent.
Jedna tisícikoruna se tak za pět let rozrostla o 463 korun, ze kterých po odečtení 25procentní daně zbývá čistého 349 korun.
