K jakým deseti opatřením pravděpodobně dojde?
1. Zdanění bohatých
Lidé s platem nad 142 tisíc měsíčně si pohorší. Dosud nad tuto sumu odváděli jen 15 procent (protože překročili strop na pojistné), zatímco z příjmu pod stropy se platí více. Koalice to chce vyrovnat, ale zatím se nedokáže dohodnout, jak to provést.
Možností je zrušení superhrubé mzdy (tj. hrubá + odvody pojistného firmami za zaměstnance) a daň z příjmu počítat jen z hrubé mzdy jako před rokem 2008.
Kvůli nižšímu základu, ze kterého se bude počítat, bude nutné sazbu daně zvýšit na 23 procent, aby se vybralo stejně jako dnes. Tím, že z výpočtu zmizí pojistné, nebudou zvýhodňováni lidé nad stropem.
Další možností je zachovat výpočet ze superhrubé mzdy a zavést druhou sazbu daně pro částku nad strop, například zmíněných 23 procent.
Příští rok by se strop měl automaticky vrátit na čtyřnásobek průměrné mzdy (94 tisíc Kč), protože původní opatření z Janotova balíčku končí. Jde o tři miliardy, které by v rozpočtu mohly chybět.
Na druhé straně je tu usnesení Ústavního soudu ohledně důchodů pro vysokopříjmové. To vyžaduje, aby stát těmto lidem buď platil vyšší důchody (protože odváděli vysoké pojistné), anebo aby jim snížil odvody na sociální pojištění. To by vyžadovalo snížení stropů.
2.Vyšší DPH
Je pravděpodobné, že se snížená sazba (na potraviny a léky) zvýší, a to postupně. V první fázi by to mohlo být z 10 na 12 procent (9 mld.), postupně by se mohla sjednotit se základní sazbou na 19 %. Trojkoaliční politici v tuto chvíli tvrdí, že DPH budou zvedat pouze v souvislosti s důchodovou reformou, aby pokryli extra náklady na ni.
DPH je nicméně nejspolehlivější druh zdanění – lidé kvůli ní nepřestanou dramaticky snižovat spotřebu, takže snadno pomůže naplnit státní kasu. Když bude třeba, půjde o první velkou daň, která půjde nahoru.
3. Spotřební daň z cigaret
patření, které nám nařizuje Evropská unie – zvýšit spotřební daň z cigaret (a tabákových výrobků) zhruba o 2,20 Kč na krabičku. Dojít k tomu má od roku 2012 a do rozpočtu to přinese 2,4 mld.
4. Stavební spoření
K tomu, co jste si letos na účet u stavební spořitelny uložili, vám stát příští rok vyplatí nižší podporu než dosud. Nejdrsnější omezení mluví o snížení z maxima 4,5 tisíce Kč (tři tisíce u nových smluv) na dva tisíce.
Strany dosud nemají jasno, jak snížení provedou. Aby to mělo smysl, musely by totiž snížit podporu nejen těm, kdo uzavřou smlouvu na spoření nově, ale i dosavadním účastníkům systému. Když se tak stalo v roce 2003, lidé si na poslední chvíli zakládali smlouvy se starými podmínkami a stát tak nakonec neušetřil, naopak. Tomu se musí vláda vyhnout. Je tu ještě otázka možných soudních napadení.
Jinou možností je zavedení daně ze státní podpory. Sazba by mohla být ve výši srážkové daně (15 %, jako na dividendy) nebo daně z příjmu firem (19 %) nebo úplně jiná. Tím by se aspoň část podpory státu vrátila.
Každoročně plyne z rozpočtu na podporu spoření 13 miliard korun, velká část lidí však peníze nevyužívá na pořízení bydlení. I tomu je trojkoalice připravena zabránit – peníze nově půjde využít jen na bydlení. Také úrok z výnosu na stavebním spoření se zdaní (přínos 1 mld. Kč).
5. Nižší dávky
S výjimkou důchodů by se dávky mohly snížit až o deset procent. Kam sáhnou, o tom zatím politici nejednali. Pro ilustraci: letos se v rozpočtu počítá zhruba se 110 miliardami (nemocenské, sociální podpora, sociální péče, podpora v nezaměstnanosti).
Mezi ty méně bolestivé způsoby škrtů by mohlo patřit ponechání dlouhodobé nemocenské na současné snížené výši (úspora 2,5 mld.).
Před volbami pravicové strany mluvily o tom, že by se přídavek na dítě mohl změnit ve slevu na dani na dítě, čímž by se okruh příjemců zúžil jen na ty, co pracují. Pomoci by také mohlo opatření navrhované Janotou – vzít podporu v nezaměstnanosti lidem, kteří si přivydělávají.
Politici by také mohli sáhnout na příspěvek na péči pro staré a nemocné lidi (2,1 mld.). Podle analýzy ministerstva práce se tyto peníze z velké části nepoužívají na nákup sociálních služeb, na které jsou určeny, ale na běžnou spotřebu.
6. Na důchodech se šetřit nebude
Na těch se příští rok zřejmě nic neušetří, na jejich zmrazení se formující se vláda neshodne. Zákonná valorizace (zvýšení, když je inflace aspoň 2 procenta) by měla v roce 2011 přijít na 13,6 miliardy. V dalších letech by se ale dalo ušetřit aspoň tím, že se valorizace zpomalí (3,5 mld.).
7. Hubenější státní správa
Koaliční politici ambiciózně chtějí srazit 10 procent nákladů na státní správu. Zpacifikovat armádu 160 tisíc úředníků bude znamenat zrušit agendy, jejich nákup zvenčí, slučování úřadů a propouštění.
Proč dosud žádný ministr své úředníky nedokázal zkrotit? "Lidé na úřadě si z vás udělají trhací kalendář," řekl loni MF DNES tehdy nově nastoupivší úřednický ministr financí Eduard Janota.
8. Sociální pojištění
Shoda by mohla být na relativně bezbolestném opatření: nesnížit firmám odvody za zaměstnance. Sociální pojistné placené zaměstnavatelem se totiž už letos mělo ze zákona snížit o 0,9 procentního bodu na 24,1 procenta. Janota zákon o rok odložil a dostal tak letos do rozpočtu skoro 10 mld. Kč navíc. To se dá zopakovat.
9. Zdravotní pojištěnci státu
Trojkoalice se shodne na tom, že na navýšení plateb státu za jeho pojištěnce příští rok nebudou peníze. Dosud docházelo pravidelně k navýšení platby státu zdravotním pojišťovnám za děti, důchodce, studenty, nezaměstnané či matky na mateřské. Naposledy platba stoupla o sedm procent na 723 Kč měsíčně.
Pojišťovny požadují příští rok zvýšit platbu za více než šest milionů státních pojištěnců o 44 Kč na osobu, což by stát přišlo na 3,2 miliardy korun. Když k tomu nedojde, varují, že příští rok budou mít několikamiliardové ztráty a budou nuceny omezit zdravotní péči.
10. Snížení platů politikům a soudcům
Trojkoalice se shodla na snížení platů ústavním činitelům. Zatím neřekla o kolik. Před volbami se mluvilo o 20 procentech, poté o deseti, Janota nakonec ve svém balíčku prosadil čtyři. Pokud je to myšleno vážně, měli by politici především zabránit skokovému navýšení v průměru o 23 procent, ke kterému má příští rok ze zákona dojít. Platy totiž byly od roku 2008 na tři roky zmrazeny a nevalorizovaly se.
Janota trojkoalici navrhl platy zmrazit, což v rozpočtu ušetří 1,6 mld. Kč. S jejich dalším snižováním či opětovným zmrazení nesouhlasí především soudci a státní zástupci, jejichž platy se řídí stejným zákonem jako u politiků.
