Tuzemští politici s oblibou prohlašují, co všechno dělají, aby ulevili rodinám s dětmi. Ve skutečnosti jim naopak rok od roku přitěžují. Daňové zatížení rodiny se dvěma potomky, kde muž pobírá průměrnou mzdu a žena je doma, za uplynulých sedm let výrazně stouplo.
Jak vyplývá z údajů o zdanění práce, které zveřejnila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), odvedl pracující rodič v takové rodině na daních a pojistném 27,2 procenta ze superhrubé mzdy (tedy včetně příspěvků zaměstnavatele na pojistné). Ještě v roce 2009 to přitom bylo jen 20,9 procenta.
Průměr 35 vyspělých zemí, jež jsou členy OECD, se přitom ve stejném období posunul jen nepatrně z 25,1 na loňských 26,6 procenta a v posledních dvou letech klesal.
Větší díl z výdělku poslal loni při porovnání s rokem 2009 také svobodný bezdětný zaměstnanec s průměrnou mzdou. Nárůst však nebyl tak výrazný, z 42 procent před osmi lety na 43 procent loni. Tato cifra je nicméně vysoko nad průměrnými 36 procenty v zemích OECD.
Růst daňového zatížení mezd v Česku, kterému mezi zeměmi OECD patří osmá příčka, jde proti posledním trendům v řadě vyspělých zemí. V průměru totiž zdanění práce v posledních třech letech opakovaně mírně kleslo. Některé státy, jako Rakousko či Belgie, provedly reformy, které vedly ke snížení daňového zatížení.
Prosté srovnání může být částečně zavádějící. V některých zemích s vysokými odvody dostávají občané řadu služeb od státu zdarma, jako bezplatné vzdělání či zdravotní péči, což je i případ Česka.
Nižší zdanění práce jako podmínka růstu
Podle většiny ekonomů je nicméně snižování daňové zátěže jednou z nezbytných podmínek k dalšímu růstu. Vysoká úroveň odvodů na zdravotní a sociální pojištění, o něž se dělí zaměstnanec se svým zaměstnavatelem, totiž může vést ke sporným praktikám typu „švarcsystému“.
Zaměstnanec pracující jako živnostník totiž odvede mnohem méně a podnikatel, který mu práci zadává, nezaplatí navíc vůbec nic. A státní pokladna dostane z takového vztahu také výrazně méně.
Jak upozorňuje hlavní ekonom Deloitte David Marek, s růstem mezd bude postupně mizet konkurenční výhoda levné pracovní síly, kterou Česko dosud má. Nižší sazby sociálního pojistného nebo daně z příjmu by tento trend alespoň částečně kompenzovaly.
Ač má Česko nadprůměrné sazby v procentech, celkové náklady na práci jsou proti EU méně než poloviční. Podle Eurostatu vyjde zaměstnavatele hodina práce v Česku v průměru na 10,4 eura, zatímco evropský průměr činí 25,4 eura.
