„S nástupem ministra Julínka byla zrušena automatická valorizace státu za státní pojištěnce (v roce 2009). Zatímco zaměstnanci s růstem platů přispívají stále víc, státní pojištěnci se ‚vezli‘. Situace se loni velmi ekonomicky vyhrotila,“ říká Němeček.
Vládě proto navrhuje, aby odvody za státní pojištěnce byly dále pravidelně valorizovány s ohledem na růst průměrné mzdy a míry inflace. Mělo by se tak stát nejpozději od roku 2016. Jenže peníze na platbu státu za nemocné důchodce, děti, studenty, rodiče na mateřské a nezaměstnané se musí do státního rozpočtu nejprve vybrat. A to od poplatníků, kteří pracují a platí daně, tedy hlavně od zaměstnanců.
Systém zdravotnictví hospodaří každým rokem s 240 miliardami korun veřejných prostředků, což je ve srovnání s výdaji státního rozpočtu (1 211 miliard letos) víc než pětina. Koaliční partneři nejsou proti valorizaci. „Na straně příjmů je určitě vhodná pravidelná valorizace platby za státní pojištěnce, která zajistí určitou jistotu pro systém. Není potřeba žádných revolučních změn,“ říká místopředseda vlády Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL).
„K navyšování plateb má dojít jen pokud růst inflace bude větší než výběr pojistného,“ vymiňuje si ministr financí Andrej Babiš (ANO). Právě on bude muset peníze v rozpočtu hledat. „Jedním ze závazků v koaliční smlouvě bylo, že se výrazně zvedne výběr daní. Pan Babiš říkal, že to bude trvat delší dobu a že to bude 50 miliard, takže já jsem optimistou,“ shrnuje Němeček.
Podle Babiše je zdravotnictví „černá díra“ a jeho problém není málo peněz, ale špatné nakládání s nimi. „Náklady je třeba snižovat, a to tím, že budou zavedeny centrální nákupy bez prostředníků. Odmítám zavedenou praxi, kdy nemocnice vykazují pojišťovnám vysoké náklady na nákupy a dělí se o peníze s dodavateli,“ prohlašuje.
Jak moc to myslí vážně, se ukáže v příštích hlasováních vlády. Pro zatím poslední červencovou valorizaci, která zvedla výdaje státu na systém o čtyři miliardy ročně výměnou za zrušení poplatků v nemocnicích, ruku zvedl, podmínky si nekladl.
Pokusy donutit zdravotnická zařízení, aby při nákupech zboží a služeb šetřily, například hromadné nákupy, zatím nemají očekávané výsledky. Sobotkova vláda naopak přihodila 700 milionů na záchranu dvou špatně hospodařících nemocnic: FN sv. Anny v Brně a pražské Bulovky.
S „černou dírou“ se utkal i exministr zdravotnictví Nečasovy vlády Leoš Heger. Plánoval přesněji nastavit systém úhrad za zdravotní péči podle skutečných nákladů, motivovat k lepšímu hospodaření zdravotní pojišťovny a k neplýtvání pacienty. „Měli jsme připravenou novelu, kde bylo umožněno zdravotním pojišťovnám poskytovat bonusy za dodržování prevence. Bonifikace by ovšem byla umožněna jen pojišťovnám s dobrým hospodařením, a tak by pacienti postupně ty méně úspěšné opouštěli,“ vysvětluje.
Na nic z toho nedošlo. Zato se za jeho vlády zvyšovaly platy lékařům a také se hledaly peníze, které by zdravotnímu systému vyrovnaly náklady plynoucí ze zvýšené DPH. O valorizaci žádal Heger vládu třikrát. Získal alespoň příslib pro rok 2014 na výkup nedobytných pohledávek zdravotních pojišťoven v rozsahu tří miliard. Místo toho pak úřednická vláda Jana Fischera zvedla platby za státní pojištěnce o čtyři miliardy ročně.
Jaký recept na to, jak 240 miliard korun utratit s lepším efektem, má ministr Němeček? „Státní úřad pro kontrolu léčiv revidoval ceny některých léků, zřídili jsme přístrojovou komisi, která doporučuje nebo nedoporučuje nákup drahých přístrojů, a nařídili jsme pojišťovnám, aby zveřejňovaly smlouvy se zdravotnickými zařízeními na internetu,“ vyjmenovává.
