V redakčním testu tentokrát soupeřilo třináct svatovavřineckých vín různých výrobců. Vavříny vítězství si co do počtu bodů udělených hodnotitelskou komisí odneslo jen s minimálním náskokem svatovavřinecké z Vína Mikulov. Pouhé čtyři desetiny bodu ze stobodové stupnice za vítězem se umístilo víno ze šlechtitelské stanice Vinselekt Perná Miloše Michlovského. Třetí, opět pouze o necelý bod, skončila lahev z Vínia Velké Pavlovice.
Všechny lahve byly nakoupeny v běžných obchodech. Ukázalo se, že zatímco v první pětici velké rozdíly v kvalitě nebyly, poslední třetina vín se od vítězů lišila zhruba až o patnáct bodů ze stobodové stupnice. Lze tedy soudit, že svatovavřinecké lze na trhu koupit v dosti rozdílné kvalitě.
Test vedl vysokoškolský profesor Vilém Kraus, který vinnou révu šlechtí a o víně přednášel na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Lednici na Moravě. "Rozdílnou kvalitu svatovavřineckých vín na trhu lze přisuzovat dvěma důvodům," říká. "U lahví, které nemají na vinětě vytištěn ročník 1997, jenž byl vynikající, není záruka, že výrobci do nich nerozpustili i méně kvalitní víno z ročníku 1996. Hodně záleží i na technologii výroby, a tak dalším důvodem nižší kvality může být skutečnost, že někteří výrobci ještě neodbourávají ve víně kyselinu jablečnou. Ti, kteří už to dělají, mají vína vláčnější a hebčí."
Lahve svatovavřineckého hodnotila sedmičlenná komise. V senzorické laboratoři Vysoké školy chemicko-technologické v Praze zasedli zástupci českých i moravských výrobců vín spolu s jedním prodejcem, vedoucí senzorické laboratoře a členy laické komise, kterou tentokrát tvořil lékař a herečka Iva Janžurová. Všichni hodnotili vína anonymně.
Testovaná vína lze hodnotit ve třech skupinách
Profesor Vilém Kraus rozdělil testovaná vína podle vůně a chuti do tří skupin.
Do první skupiny se řadí vína, u nichž zrání postoupilo natolik, že tím je příznivě ovlivněna plnost červeného vína při zachování odrůdového charakteru. Tak je tomu u vína z Modrého sklepa, které má výborně strukturované třísloviny, nebo u vína ze Znovínu, kde je zvláště intenzivní výraz odrůdových vlastností, s dlouhou perzistencí vyvolanou vyšším obsahem agresivnějších tříslovin získaných pravděpodobně delším nakvašením. To sice poněkud oslabuje harmonii, ale předurčuje víno k výrazné úpravě tmavého masa. Naopak jemné třísloviny při středně intenzivní barevnosti, ale výrazném charakteru červeného vína z oblasti Podluží, aniž by byla potlačena odrůda, má víno z Bohemia sektu. Středně intenzivní charakter odrůdy lze vychutnat ve víně z Vinia, ale zato vyniká vyvážeností, je decentní a pobízí k dalšímu napití. Poněkud na úkor odrůdovosti, ale ve prospěch mohutnosti projevu, vyváženosti všech složek a se sklonem představit svatovavřinecké jako harmonické a hebké červené víno, se ukázala vína z Vína Mikulov a z Révovínu. Všechna tato vína nesou současně punc vynikajícího ročníku 1997 a jsou vhodným doprovodem pokrmů z tmavých mas či ze zvěřiny. Podle úpravy jídla je možno volit jemnost či výraznost vína.
-Víno Mikulov, 1997 suché, 85,3 bodu, 64 Kč
-Révovín, Velké Bílovice, 1997 suché, 84,9 bodu, 56 Kč
-Vinium, Velké Pavlovice, 1997 suché, 84,1 bodu, 66 Kč
-Bohemia Vinium, Bohemia Sekt, 1998 suché *, 82 bodů, 68 Kč
-Modrý sklep, Agrodružstvo Nový Šaldorf, 1996, 78,4 bodu, 70,50 Kč
-Znovín Znojmo, 1997 suché, 70,8 bodu, 156 Kč
Ve druhé skupině jsou vína vhodná k lehčí úpravě vepřového masa, neboť jsou méně tělnatá. Je to víno z firmy Vinselekt, které je z ročníku 1996 a nese jeho rysy projevující se zvýšeným obsahem kyselin a svým trvale mladistvým dojmem. V harmoničtějším provedení je víno ze Sovínu, které je i z ročníku 1997 poplatné své provenienci z nejsevernější moravské vinařské oblasti. Má svůj zvláštní kolorit, nepostrádá jemnou decentnost, ale vyžaduje od milovníka vína delší dobu, nežli se do něho vpije a vyjádří mu příchylnost.
-Vinselekt Perná, Miloš Michlovský, 1996 suché, 84,9 bodu, 109 Kč
-Vinný sklep Sovín, Agrosovín a.s., 1998 suché**, 73,4 bodu, 59 Kč
Do třetí skupiny se řadí ostatní vína, která by mohla dobře doprovázet těstoviny s Pastašutou. Z řady uvedených vín se vymyká víno z Templářských sklepů, které je polosuché s výraznějším působením alkoholu a s odrůdovým charakterem zastřeným chutí cukerného pozadí.
-Templářské sklepy, vinařské družstvo Čejkovice, 1998* polosuché, 83 bodu, 59 Kč
-Valtické zámecké, Vinné sklepy Valtice, 1998* suché, 77,9 bodu, 56 Kč
-Vinopol, Velké Bílovice, 1998* suché, 75 bodů, 61 Kč
-Vína z vinotéky Ivana Bílkoviče, Valtice, 1997 suché, 74,6 bodu, 55 Kč
-České vinařství Chrámce, 1998, 67 bodů, 59 Kč
Poznámka:
* ročník lahvování, neboť na vinětě vyznačen razítkem
** na vinětě vytištěno: lahvováno 1998
Anketa
Podle čeho vybírají členové poroty při nákupu svatovavřinecké víno?
Prof. Vilém Kraus, pedagog Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Lednici na Moravě:
Svatovavřinecké popravdě moc nekupuji; jeho husté hrozny mnohdy nestačí uvnitř dozrát, a tak může být i neharmonické. Upřednostňuji proto spíš frankovku.
Iva Janžurová, herečka:
Už to jméno je mi příjemné. Kupuji ho však opatrně, protože v obchodech jsem si bohužel zvykla na nezaručenou kvalitu u zaručených firem. Už jsme koupila i víno, které udělá lepší službu, když ho vyliju. Svatovavřinecké je jinak neagresivní víno, nemusím na něj mít specifickou náladu.
Jiří Kopeček, majitel vinotéky Vinum Bonum Valtice:
Svatovavřinecké je u nás z červených vín nejznámější. Když se podaří, je to krásné víno na pití, a proto patří jak do vinoték, tak do domácích archivů.
Jaroslav Machovec, generální ředitel Vinium Velké Pavlovice:
Mám rád spíše vína suchá bílá, protože mi vyhovují svým naturelem, tedy pikantní kyselinou. Z červených upřednostňuji lahve výrobců i oblastí, které znám. Proto nakupuji především vína z Velkých Pavlovic, Čejkovic a Kounic. Přednost dávám starším povedeným ročníkům.
Milan Šamánek, vědecký pracovník Kardiocentra Fakultní nemocnice Motol v Praze:
Svatovavřinecké nekupuji, červená moravská vína piji nanejvýš ve vinném sklípku. Lahvového svatovavřineckého se dokonce bojím; dobré červené podle mne umějí vyrobit pouze v jižních zemích, kde mají více slunce.
Jana Valentová, vedoucí senzorické laboratoře VŠCHT Praha:
Z červených kupuji svatovavřinecké nejčastěji, a to především k jídlu. Prospívá zdraví a nepřekyseluje žaludek.
Ivan Váňa, majitel Českého vinařství, Chrámce:
Tuto odrůdu mám rád především proto, že jde o typ severnějšího hrubšího vína. Čeští a moravští vinaři na něm dokázali, že se rozhodně nemají za co stydět.
 Tabulka, podle které byly sekty hodnoceny. |
 Víno Mikulov, 1997 suché, 85,3 bodu, 64 Kč. |
 Vína z vinotéky, Svatovavřinecké, Révové víno jakostní suché červené, Mikulovská oblast. |
 Révové víno jakostní suché, odrůdové Svatovavřinecké, Bzenecká oblast Vinařská obec Újezdec Lahvováno 1998. |
 Svatovavřinecké suché, odrůdové révové víno jakostní, Znojemská vinařská oblast obec Miroslav Vinice Weinperky. |
 Svatovavřinecké jakostní odrůdové révové víno suché červené, Vinařská oblast mostecká. |
 Svatovavřinecké odrůdové červené révové víno jakostní - suché, vinařská obec Rakvice. |
 Svatovavřinecké:Odrůdové révové víno jakostní polosuché, vinařská oblast nutěnická. |
 Kdo by si hodnocení vína představoval jako pouhé bujaré popíjení s halasným smíchem, byl by průběhem testu překvapen. Vzorky totiž nalévají asistentky v zákulisí laboratoře, takže členové komise netuší, jaké víno budou hodnotit. Poté asistentky okénkem víno podají hodnotícím a ti nejdříve posoudí jeho čirost a vzhled proti bílému papíru. Poté napíší do formuláře intenzitu, jemnost a kvalitu vůně. Teprve pak se napijí a zapíší intenzitu, jemnost a kvalitu chuti. To vše za naprostého ticha, přerušeného nanejvýš šepotem. |
 Svatovavřinecké suché červené, odrůdové révové víno jakostní z vinařské oblasti Podluží. |
 Svatovavřinecké révové víno jakostní suché, Révovín Velké Bílovice spo.s.r.o., oblast Velkopavlovická. |
 Modrý sklep, znojemská oblast odrůdové révové víno jakostní- suché Svatovavřinecké, Agrodružstvo Nový Šaldorf. |
 Valtické zámecké Svatovavřinecké, Vinné sklepy Valtice a.s. |
 Svatovavřinecké, Vinopol s.r.o. - Vinařství Velké Bílovice. |
