Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) včera uvedl, že peníze pokryjí část převisu poptávky nad nabídkou v krajích, kde je zájem nejvyšší. „Předpokládáme, že nový podprogram v rámci Nové zelené úsporám vznikne ještě do konce tohoto roku,“ řekl Brabec. Vyměněno by tak mohlo být dalších deset až 15 tisíc kotlů.
Stát zároveň chce, aby si na peníze z programu, ze kterého lze získat dotaci na zateplení či na výstavbu energeticky úsporných domů, mohlo sáhnout více lidí. Nově budou moci dostat státní garanci za renovační úvěry. Podporu má zároveň dostat i nákup bytů v pasivním standardu.
Finanční záruka podle ministerstva zvýší dostupnost úvěrů na renovaci, která bude spojena s úsporou energie v bytech či domech. Díky schématu, které úřad ve spolupráci s bankami připraví, budou půjčky na dofinancování renovace levnější.
Navíc odpadne jedna z největších současných bariér, kvůli kterým se lidé nechtějí pouštět do nákladnějších či komplexnějších renovací. Dosud totiž musí kvůli získání úvěru zastavit svou nemovitost a do toho se jim obvykle moc nechce.
„Nedostatek financí byl v průzkumu mezi vlastníky rodinných domů uváděn jako hlavní důvod, proč renovují postupně a méně kvalitně,“ říká Petr Holub, ředitel aliance Šance pro budovy. Podle něj to postupně navýší i čerpání dotací z Nové zelené úsporám. „Vnímáme to jako zásadní opatření, společně s půjčkou půjde o výhodný produkt, díky kterému si bude moci kvalitní celkovou renovaci dovolit více lidí,“ dodává Holub.
Pokud by jen část lidí, kteří dnes renovují po částech a méně kvalitně, udělala celkové renovace, mohlo by to podle něj navýšit čerpání dotací na renovace z NZÚ až o polovinu, tedy o 500 milionů až miliardu korun. A postupně to může růst.
Motivace k pasivním domům
Podporu nově získá také nákup rodinných domů či bytových jednotek v bytovém domě postaveném v pasivním standardu, který si energii sám vyrábí. „Podmínkou je, že podpora bude poskytována u budov, které nabudou stavební povolení až po včerejším schválení třetí změny dokumentace programu NZÚ vládou tak, aby byl zajištěn motivační efekt realizovat novostavby v pasivu,“ upozorňuje Dominika Pospíšilová z ministerstva životního prostředí.
Stát zatraktivnil podmínky už loni na podzim. Tehdy se mimo jiné zavedla možnost získat dotace i na zateplení svépomocí, i když s kontrolou stavebního úřadu. Či nově získala podporu výstavba domů v nízkoenergetickém standardu.
„Předešlá akcelerační opatření přinesla významné zvýšení zájmu o program a čerpání zdrojů programu NZÚ. Pro srovnání, od října 2018 do června 2019 stoupl objem alokace z podaných žádostí o 34 procent proti stejnému období předchozího roku 2017 až 2018,“ říká Pospíšilová. Podle Holuba se ve vyšším čerpání odráží i to, že program si mezi lidmi postupně získává podporu.
Šance pro budovy spočítala, že podpůrné programy přinášejí do stavebnictví zhruba 25 miliard korun ročně, jejich potenciál je však ještě dva a půl násobně vyšší. Aktuálně české programy na jednu vynaloženou korunu z veřejných rozpočtů vybudí tři koruny celkové investice, v Německu je tento podíl 1 ku 18.
Peníze z povolenek
Na dotace v Nové zelené úsporám jdou peníze z prodeje emisních povolenek. Z výnosů dražeb bylo dosud na tento účel vyčleněno maximálně šest miliard korun, ve Sněmovně ale leží zákon, který by tento strop – v souvislosti s plánovanými úsporami ve státním rozpočtu – posunul dolů na čtyři miliardy.
„Podle aktuálního vývoje přípravy státního rozpočtu na rok 2020 lze předpokládat, že celkové zdroje programu budou nižší, než je uvažováno v bilanci dokumentace programu,“ uvádí zpráva pro vládu, kterou má MF DNES k dispozici.
V rámci programu Nová zelená úsporám bylo do konce roku 2018 podáno více než 39 tisíc žádostí s požadovanou výší podpory 10,8 miliardy korun. Do konce loňska získalo podporu 24,6 tisíce žádostí v celkovém objemu 4,77 miliardy.
Podle Holuba by mohla jít na NZÚ také případně část peněz z nově vznikajícího Modernizačního fondu, z něhož získají chudší země EU peníze na snižování emisí skleníkových plynů. Česko by mohlo získat v letech 2021 až 2030 kolem 120 miliard korun. Větší část má jít na modernizaci elektráren i tepláren, zbývající prostředky například na renovace vládních budov.
