Podle plánu vládních úspor, o němž před časem informovaly Lidové noviny, by však Nová zelená úsporám (NZÚ) mohla v budoucnu přijít o velkou část prostředků.
Lidé z oboru tvrdí, že se program začal slibně rozjíždět a není rozumné do něj sahat. Loni z něj odešlo asi 1,8 miliardy korun. Šéf aliance Šance pro budovy Petr Holub navíc upozorňuje, že osekání podpory by nebylo rozumné ani z ekonomického pohledu.
„Budovu neuříznete a neodvezete k renovaci do Číny, práce probíhají tam, kde budova slouží. Podpora státu vybudí zhruba trojnásobnou celkovou investici. To, co stát vloží do programu, se mu hned další rok vrátí díky výběru daní a odvodů,“ říká Holub.
Peníze do programu jdou z výnosů prodeje emisních povolenek. Rozdělují se nyní půl na půl mezi resorty životního prostředí – tedy tato část je určena na NZÚ – a průmyslu. A to až do potenciální výše 12 miliard korun, vše nad tuto částku by putovalo do státního rozpočtu.
Vládní plán škrtů přitom hovoří do budoucna o snížení „stropu“ pro NZÚ na dvě miliardy. Přes něj by se ale objem vyplacené podpory mohl přehoupnout už letos. Ministerstvo totiž loni na podzim zatraktivnilo podmínky, aby oslovilo větší počet zájemců. Nově dostanou podporu například úsporné rekonstrukce domů svépomocí či nízkoenergetické novostavby s rekuperací.
Zjistěte možnou úsporu za energie. Máme aktuální ceníky všech dodavatelů. |
„Nyní se připravují další opatření, která mají například umožnit žádat o příspěvek i pro domy, které jsou sice trvale obývané, ale nejsou tak kolaudované. To může zvýšit čerpání o další půl miliardu i více,“ uvádí Holub. Celkem by se podle něj dalo na dosažení úspor vyčerpat až tři miliardy ročně. Za dva roky se do programu zařadí také podpora úspor energie v bytových domech na území celého státu, které se nyní dotují z jiných prostředků.
Česko se drží při zemi
„Nastavení NZÚ a výše finančních prostředků záleží mimo jiné na dosažení shody na podobě novely zákona o emisním obchodování,“ říká náměstek ministerstva průmyslu René Neděla. To, jak se budou výnosy dělit, se podle něj mimo jiné odrazí ve finální podobně energetickoklimatického plánu, který vláda zanedlouho odešle do Bruselu.
Jenže i v něm se Česko drží dost při zemi. „Například fotovoltaiky na střechách by se měly rozvíjet asi desetkrát pomaleji, než jak ve svých opatrných předpovědích predikují naše instalační firmy,“ tvrdí předseda Cechu aplikovaných fotovoltaických technologií Aleš Hradecký. Ministerský plán počítá s navýšením kapacity o 400 megawattů do roku 2030. V současnosti mají střešní fotovoltaiky zhruba 415 megawattů.
Předseda Komory OZE Štěpán Chalupa kritizuje i další aspekty plánu, působí podle něj nesrozumitelně. „V Česku přibývá ročně asi 12 tisíc tepelných čerpadel. Ministerstvo ale navrhuje, aby to v příští dekádě bylo asi o čtvrtinu méně. Nejlevnější zdroj elektřiny – větrné elektrárny – by navíc měl přibývat jen asi dvojnásobným tempem oproti dnešku, kdy se dokončují jen připravené projekty z minula,“ dodává Chalupa.
Pokud jde o střešní elektrárny, mají lidé stále větší zájem o kombinaci s bateriovým úložištěm namísto akumulace přebytků do vody. „Poměr se loni zcela otočil, kombinaci střešní fotovoltaiky a baterie zvolily tři čtvrtiny našich zákazníků. Připisujeme to výrazně navýšené podpoře pro bateriová řešení, poklesu cen technologií i zdražování elektřiny,“ říká jednatel společnosti S-Power Energies Jaroslav Šuvarský. Trend prý bude pokračovat i letos, cena elektřiny dál poroste.
