Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zelenina z dovozu válcuje české výrobky cenou

  15:33aktualizováno  15:33
Proč české pulty okupuje takové množství dovážené zeleniny, například brambor a jablek, které se zde snadno vypěstují? Důvody mohou být různé, tím hlavním je cena. Zemědělci argumentují zahraničními dotacemi a politikou řetězců, někdo zase říká, že jsou farmáři v zahraničí efektivnější.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Chcete jíst jen české ovoce a zeleninu? Pak si vzpomeňte na obchod Ovoce Zelenina, ročník 1988. Sortiment až na předvánoční mandarinky striktně sezonní, ceny všeho dovozového v přepočtu k reálným příjmům astronomické a nabídka omezená.

Tak může vypadat zjednodušené vysvětlení toho, proč u nás na pultech obchodů převládají zahraniční plodiny. Je jasné, že pokud chtějí lidé jíst čerstvý salát na Vánoce a cherry rajčata v únoru, oboje navíc za přijatelnou cenu, dovozům se vyhnout nelze.

Co však například brambory, cibule, jablka nebo mrkev? Tedy plodiny, které se v Česku tradičně pěstují, lze je dlouhodobě skladovat, ale přesto například Tesco tento týden nabízí dánskou cibuli a Billa španělské brambory?

Zásadním faktorem je cena. Přes dopravu na stovky nebo i tisíce kilometrů jsou zahraniční dovozci levnější. Na tom se shodnou čeští zemědělci, ekonomové, obchodníci a především zákazníci. Na čem už se jednotliví hráči na trhu neshodnou, jsou důvody toho, proč zahraniční pěstitelé dodávají levněji.

Kolik se dováží zeleniny

Přehled o dovozu různých druhů zeleniny najdete zde.

Zemědělci tvrdí, že jejich kolegové v cizině čerpají větší dotace. "Staré členské země jsou více dotovány nejen z prostředků EU, ale i z vlastních národních zdrojů," říká Jaroslav Zeman, předseda Zelinářské unie Čech a Moravy.
Podle něj navíc v případě nadúrody vyvážejí zahraniční zemědělci přebytky zeleniny do naší země za ceny, které jsou pod hranicí výrobních nákladů. "Naši pěstitelé nemohou těmto nízkým cenám konkurovat a svoji kvalitní produkci prodávají pod cenou, případně vůbec nesklízí," dodává Zeman.

S tím, že se staré země snaží svým zemědělcům ulehčit život, souhlasí i agrární analytik Petr Havel. Zároveň však upozorňuje, že podobné programy by mohli rozjet také čeští úředníci. Jenže to nedělají a zemědělci je k tomu nenutí.
"Ale ani skryté podpory zemědělství nevysvětlí obrovské rozdíly v cenách české a zahraniční produkce. Je to pořád dokola. Čeští zemědělci jsou prostě zhruba o 20 až 30 procent méně efektivní," dává Havel na stůl další argument, proč je tuzemská produkce dražší.

O návratu české zeleniny může rozhodnout zákazník

Podle něj se i vzhledem k českému podnebí nedá efektivně konkurovat obřím španělským či italským pěstitelům, kteří navíc prodávají obvykle přes burzu rovnou do obchodních řetězců či nadnárodním velkoobchodům.

Čeští zemědělci tak mají těžší přístup do řetězců nejen kvůli ceně, ale také kvůli požadavkům na stabilně dodávané množství.

Aby se situace dále zkomplikovala, tuzemští zemědělci a potravináři často vyčítají řetězcům, které jsou v zahraničních rukou, že dávají přednost dodavatelům ze svých zemí. Před časem o tom otevřeně hovořil majitel firmy Accom, do níž patří také Bohušovická mlékárna, Jaroslav Krajník. "Nákupčí mi nakonec řekl, že výrobek bude nově kupovat od německé firmy. A dokonce dráž," uvedl k jednání, které stálo jeho výrobek místo v regálech jednoho z řetězců.

Řešení? Jedinou silou, která je schopna vrátit na pulty ve větším české potraviny, jsou zákazníci. Pokud se budou chovat stejně jako Němci či Francouzi, kteří si na domácích výrobcích zakládají. A pokud budou ochotni akceptovat jejich vyšší cenu. Tamní obchodníci proto berou nabídku domácích potravin jako dobrý i povinný marketing, kterým lákají zákazníky.

Češi se však přes nadávání na zahraniční potraviny a vzdychání po všem českém stejně rozhodují hlavně podle ceny. Situace se obrací teprve v posledních dvou letech, byť hlavně v bohatších regionech. Někteří obchodníci už na to zareagovali.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Václav Vachta, šéf sítě zdravotnických zařízení EUC.
Největší síť poliklinik EUC nakupuje v Ostravě. Letos utrží 2,5 miliardy

Jeden z největších soukromých hráčů ve zdravotnickém byznysu, skupina EUC, přikupuje devatenáctou polikliniku. Cenu za ostravské zařízení Mephacentrum...  celý článek

Máslo (ilustrační snímek)
Z marží másla mají řetězce polovinu, ministerstvo kontrolu cen vítá

Máslo do Vánoc ještě zdraží, ale pomaleji než dosud. Za rok jeho cena stoupla o 45 procent. Podle dokumentu ministerstva zemědělství o vývoji trhu s mléčnými...  celý článek

Vinařský oblek
Vinaři budou mít vlastní kroje, jeden vyjde na 16 tisíc korun

Nejen rybáři, myslivci nebo hasiči mají na jižní Moravě speciální obleky. Svůj slavnostní oděv budou mít také vinaři. Několik desítek se jich už šije.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.