"S kupci emisních kreditů právě řešíme, jak by se doupravily parametry podpory, ale v každém případě podpora by byla kolem 50 procent," sdělila iDNES.cz náměstkyně ministra životního prostředí Rut Bízková. Týkalo by se to zhruba devíti tisíc žádostí v objemu deseti miliard, které ještě nejsou vyřízené a čekají na úřadech.
V současnosti se podpora pohybuje v rozmezí 60 až 65 procent hodnoty investice do bydlení. O snížení podpory teď ministerstvo vyjednává s kupci emisních povolenek.
Program spuštěný v polovině roku 2009 startoval velmi pomalu. Během čtyř měsíců ministerstvo dvakrát zmírnilo podmínky, protože byl o dotace mezi lidmi malý zájem. Původně například neplatily na panelové domy a vyžadovaly složitější úpravy bydlení. Situace se ale obrátila a stát vymýšlí, jak se vypořádat s hromadou nevyřízených žádostí a dokonce hrozí nedostatek peněz. Nové žádosti už nepřijímá od října.
Peníze by nemusely stačit, pokud Státní fond životního prostředí schválí všechny dosud přijaté žádosti. Mezi nimi jsou i ty, které obsahují formální nedostatky. Ministerstvo proto řeší, zda žadatelům povolí jejich dopracování. "Kdybychom přijali všechny podané projekty, tak peníze nebudou stačit," řekla redakci náměstkyně. "Budeme ale prodávat další emise povolenek a doufáme, že se nám to podaří," dodala.
Někdy je dotace i stoprocentní
Na pracovištích SFŽP leží devět tisíc nevyřízených žádostí. Zatím se za déle než rok a půl trvání programu vyplatily na dotacích přes dvě miliardy korun a stát má pro tento účel z prodeje emisních povolenek k dispozici ještě zhruba 18 miliard korun. Jenomže na úřadech leží schválené a nerealizované projekty za deset miliard a zhruba stejně spolknu i projekty, které teprve čekají na vyřízení, odhaduje ministerstvo. Dvě miliardy by tedy mohly chybět.
Právě v hromádce neschválených žádostí je podle Bízkové hodně těch, které nejsou v pořádku a potřebují doplnit nebo přepracovat. Za nedostatek peněz zřejmě může i fakt, že někdy je podpora mnohem vyšší než obvyklých 65 procent. "Existují kategorie, kde je podpora třeba 85 nebo dokonce 90 procent, v extrémním případě i sto procent, tedy že to dotyčný dostal zadarmo. To je neuvěřitelné," říká Bízková. I proto by se podpora měla snížit.
