Ražba tunelu Ejpovice (ilustrační snímek)

Ražba tunelu Ejpovice (ilustrační snímek) | foto: Metrostav

NKÚ: Dostavba železničních koridorů se výrazně prodlužuje a prodražuje

  • 26
Dva železniční koridory v Česku pod označením III. a IV. budou dokončeny s výrazným zpožděním, nejdříve v roce 2021. Přitom už šest let měly stát. Výstavba tratí v některých místech se navíc značně prodražila - až o 100 milionů na jeden kilometr. Se závěry přišel Nejvyšší kontrolní úřad.

Termín dokončení dvou důležitých železničních koridorů z roku 2015 je nereálný, uvedl NKÚ. Podle plánů z loňského roku se měly tratě dostavět do roku 2019. Původní termín však byl dokonce rok 2010.

„Modernizace koridorů by měla být dokončena nejdříve v roce 2021 a měla by trvat déle než 18 let. Podle původních předpokladů to mělo být 7 až 8 let,“ uvedl úřad.

Řeč je o III. koridoru Praha - Plzeň - Cheb (zahrnujícím mj. nejdelší tunel v Česku Ejpovice) a o koridoru s označením IV., který se táhne v trase Děčín Praha - České Budějovice.

Oba koridory měly zkrátit jízdní doby a uzpůsobit železnici pro jízdu v rychlosti 160 km/h u osobních vlaků.

Podle NKÚ se nedaří u staveb dodržet nejen dobu dokončení, ale v některých případech i cenu. Jeden kilometr měl stát 176 milionů korun, resp. 203 milionů, ale skutečná cena se někde pohybuje až na 352 milionech, je tedy o 156 procent vyšší.

Cena staveb byla podle původních předpokladů 97 miliard korun, náklady vyrostly až na 117 miliard v roce 2011 a loni dosahovaly 94 miliard. Za snížením ceny však podle Nejvyššího kontrolního úřadu vyřazení stavby Praha – Beroun, nové železniční spojení a zjednodušení modernizace trati Nemanice I – Ševětín u IV. koridoru. Na výstavbu použije SŽDC 55,5 miliardy korun z fondů EU.

Největší průtahy u dvou koridorů jsou v přípravě projektů. Průměrná doba od zpracování první projektové dokumentace do získání stavebního povolení byla 6 let, u třetiny staveb ale ještě víc a u některých dokonce projekt trval přes deset let.

„Bohužel ne všechno se podařilo prosadit podle původních ambiciózních plánů,“ uvedl v reakci mluvčí ministerstva Zdeněk Neusar. Připomněl, že svou roli sehrálo také zastavení přípravy některých staveb v období úřadování ministra Víta Bárty. „Tehdy se například zastavila příprava celého IV. tranzitního železničního koridoru směrem na jih od Tábora,“ uvedl.