Švýcarští vyšetřovatelé v září 2010 vyslechli v souvislosti s MUS Zemana, který byl koncem 90. let premiérem, a řadu ministrů jeho vlády. Společnosti Investenergy skrytě vlastněné obžalovanými Zemanova vláda v létě 1999 prodala asi 46procentní státní podíl akcií MUS za 650 milionů korun, což bylo podle obžaloby pro český stát nevýhodné.
Zeman podle Abgottspona nevěděl, že nákup byl proveden za peníze přímo firmy MUS. Když mu to při výslechu před třemi lety řekli, tak prohlásil, že jestli to tak je, tak jsou to podvodníci, řekl Abgottspon. "Vzpomínám si na to, jako kdyby to bylo včera," dodal.
Jeden z obhájců se ptal Abgottspona, proč do své expertní zprávy nezařadil výrok z výslechu Zemanova ministra průmyslu a obchodu Miroslava Grégra rovněž ze září 2010. Ten prý řekl, že je vhodné, aby podniky privatizovali jejich manažeři. Podle Grégra to bylo běžné a bylo to považované za prospěšné, řekl obhájce. Abgottspon se ohradil, že nevidí důvod, proč by to do zprávy zařazoval.
"Řešil jsem fakta, tedy jak proběhla akvizice, jak byly užity prostředky MUS," řekl. Všichni dnešní čeští miliardáři v určité míře těžili z tehdejších poměrů, řekl. "Já nerozhoduji, zda je to poctivé, nebo ne. Já se zabývám jen tím, co se skutečně stalo." Řekl také, že bývalí ministři při výsleších v září 2010 vysvětlovali, že se v ČR zprivatizovalo asi 2 500 podniků. Bylo to jako na běžícím páse, řekl Abgottspon.
Obžalovaní použili na korupci 5 milionů dolarů, říká prokuratura
Podle prokuratury použili obžalovaní údajně pět milionů dolarů na korupci. Obžalovací spis se v této souvislosti zmiňuje mimo jiné o tehdejším Grégrově náměstkovi Robertu Sýkorovi, který údajně pomáhal obžalovaným získat souhlas se zmíněným prodejem státních akcií MUS.
Obhájci se také svědka ptali na dopis z počátku dubna 1998 tehdejšímu šéfovi Fondu národního majetku (FNM) Romanu Češkovi, ve kterém firma Synergo skrytě ovládaná obžalovanými nabízí státu odkup akcií MUS. Firma byla zároveň podílníkem firmy Appian Group, která měla dodat operacím kolem MUS na serioznosti, protože zastupovala americké investory - jak se později ukázalo, fiktivní.
Podle obhajoby tento dopis svědčí o tom, že obžalovaní chtěli v dobré vůli nabídnout státu své akcie. A pokud by na to FNM nepřistoupil, chtěli od něj koupit zmíněný státní podíl.
Abgottspon řekl, že si na dopis konkrétně nevzpomíná, protože v soudním spise je 18 000 dokumentů. Když jej však ve středu u soudu četl, uvedl, že na něj dělá dojem zdržovacího manévru. Ten podle něj mohl mít za cíl přimět FNM, aby počkal se svoláním mimořádné valné hromady MUS, na které chtěl fond změnit strukturu vedoucích orgánů MUS, ve kterých byli někteří z obžalovaných. Dopis měl podle něj dát obžalovaným čas na skryté získání většiny akcií, takže FNM ztratil nad MUS kontrolu a nemohl při valné hromadě žádné změny prosadit.
Předvolali svědka z prokuratury
Obžalovaní pak také byli kvůli tomu v roce 1999 podle obžaloby v silné pozici při nákupu zmíněného státního podílu MUS a mohli tlačit na snížení ceny státních akcií MUS. Abgottspon nicméně připustil, že neví, že by tehdy byl na trhu jiný zájemce.
Obhájci se snažili svědka zpochybnit dotazy na znalosti českého práva (i před rokem 1989) a na prostředí v českém byznysu v 90. letech. Kritizovali ho, že často vyjadřuje subjektivní názor. Svědek může odpovídat, jak uzná za vhodné, poznamenal k tomu předseda tribunálu.
Obhájci také kritizovali fakt, že pracoval pro švýcarskou prokuraturu, pro kterou vypracoval odborné posudky a spolupracoval na úvodu spisu obžaloby. Anbgottspon sám uznal, že ho překvapilo, že byl předvolán jako svědek. "Překvapilo mě to. Nevěděl jsem, že někdo, kdo pracoval pro prokuraturu, může být předvolán jako svědek," řekl.
V Bellinzoně jsou obžalováni z podvodů, korupce a praní špinavých peněz obžalováni exmanažeři MUS Antonín Koláček, Jiří Diviš, Marek Čmejla, Petr Kraus, Belgičan Jacques de Groote a Oldřich Klimecký, který však není přítomen.
