Země dořešila splácení dluhů vůči bývalé NDR

Letitý spor nástupnických států bývalé československé federace a Německa o vypořádání vzájemných pohledávek z dob Rady vzájemné hospodářské pomoci zřejmě ukončí včera podepsaná mezivládní smlouva. Česká republika tak zaplatí Německu 4,8 miliardy korun starých dluhů.
"Jde o dluhy, které plynou z dřívějšího zúčtovacího styku v převoditelných rublech," řekl mluvčí ministerstva financí Libor Vacek.

Závazek 8,8 miliardy korun měla původně Československá obchodní banka a od ní ho v roce 1993 převzal stát. Po rozdělení federace z něho připadlo na Českou republiku 260 milionů marek, tedy zhruba 4,8 miliardy korun. "Německo původně ještě požadovalo, aby byl dluh zpětně úročen 5,5 procenta ročně, což by znamenalo dalších 1,8 miliardy korun," řekl Vacek.
V souvislosti s úhradou dluhu má v pondělí vláda projednat návrh zákona o dluhopisovém programu. První splátka, 130 milionů marek, se má zaplatit podle dohody do 30. června 2001 a druhá ve stejné výši o tři měsíce později. "Konkrétní podmínky dluhopisového programu zatím nejsou známé, ale ministerstvo financí navrhuje, aby byly dluhopisy splaceny do třiceti pěti let od účinnosti zákona," dodal Vacek.
Dluh někdejšího společného státu Čechů a Slováků německá strana původně vyčíslila na 1,6 miliardy marek, tedy téměř 30 miliard korun. "Po osmi letech vyjednávání se nám díky oboustranné ochotě ke kompromisu podařilo dosáhnout dohody, která je velmi přijatelná," řekl český velvyslanec v Berlíně František Černý, který včera za českou stranu dohodu podepsal. Detaily dohody, která ještě podléhá souhlasu poslanců zúčastněných zemí, však odmítl uvést.
Závazky ze zúčtovacího styku vůči bývalé Německé demokratické republice, který fungoval mezi socialistickými státy bývalé RVHP, vznikly hlavně tím, že východoněmecké podniky přestaly odebírat v druhé polovině roku 1990 nasmlouvané zboží.
Část deficitu, který činil téměř 680 tisíc převoditelných rublů, vznikla také tím, že si německá strana nepřevzala české koruny, které si tehdejší NDR vyžádala pro potřeby cestovního ruchu. Na schodku se podepsal i úvěr na rozšíření kapacity plynovodu mezi československým územím a východním Německem.
Čeští a slovenští vyjednavači dlouho odmítali dluh vůči Německu uznat a poukazovali na to, že ještě federální vládě německá strana slíbila, že schodek odepíše, což nedodržela.
Diplomaté také upozorňovali na škody, které oběma republikám vznikly neodebráním nasmlouvaných dodávek zboží, i na nereálně stanovený přepočítací kurs mezi převoditelným rublem a markou. Ten stanovila německá strana na 2,34 marky za jeden převoditelný rubl.