Nové peníze pro MMF budou hlavním tématem jarního zasedání G20, které začíná v pátek. Podle agentury Reuters se sice možná do soboty konečnou dohodu sjednat nepodaří, země G20 by se ale měly shodnout na potřebném objemu a podrobnosti nechat na červnový summit G20 v Mexiku.
Potřebu zvýšit "palebnou sílu" MMF ukázaly obnovené problémy Španělska a Itálie, jimž se minulý týden výrazně zvýšily náklady na úvěry v podobě růstu výnosů státních dluhopisů. To na finančních trzích vyvolalo obavy z další vlny dluhové krize. Německý ministr financí Wolfgang Schäuble v úterý vyloučil, že by Španělsko mohlo požádat o finanční pomoc, a vyjádřil naději, že země G20 do konce svého zasedání přislíbí zvýšit zdroje MMF o 400 miliard dolarů.
Japonsko se přidalo jako první, USA čekají na volby
Japonsko přislíbilo přispět k posílení zdrojů MMF v úterý jako první neevropská země a jmenovalo sumu 60 miliard dolarů. Japonský ministr financí Džun Azumi řekl, že tokijský příspěvek povzbudí k účasti i další země.
Spojené státy se k navýšení zdrojů fondu připojit před listopadovými volbami nehodlají, což v úterý večer potvrdila tajemnice ministerstva financí USA Lael Brainardová. Uvedla, že Evropa se musí zavázat k důslednému řešení svých problémů, ale měla by být opatrná, aby se nevydala "klesající spirálou úspor a recese". Účast na akci odmítla i Kanada.
Čína a Rusko váhají
Opatrné ohledně poskytnutí svých peněz jsou země jako Čína, Brazílie a Rusko. Ty požadují, aby nové zdroje byly provázeny závazným příslibem zahájit další fázi reformy hlasovacích práv v MMF v jejich prospěch. Změny dohodnuté v roce 2010, v jejichž rámci by se například Čína stala třetím největším akcionářem MMF, postupují velmi pomalu a brzdí je zejména Washington.
Švédsko oznámilo, že je připraveno okamžitě přispět ke zdrojům MMF deseti miliardami dolarů a později svůj příspěvek zvýšit na 14,7 miliardy USD. Dánsko slíbilo sedm miliard USD. Norsko už v prosinci dalo na stůl 9,6 miliardy dolarů.
MMF v lednu odhadl, že bude potřebovat dalších 500 miliard dolarů na poskytování půjček a 100 miliard dolarů na vytvoření ochranné bariéry proti rizikům plynoucím z dluhové krize v eurozóně. Nyní své nároky zmírnil a jeho šéfka Christine Lagardeová minulý týden za "kritické množství" označila částku 400 miliard dolarů.
Členské země eurozóny se zatím zavázaly, že MMF poskytnou 150 miliard dolarů.
