Kdo kritéria splní, ten by za nových podmínek mohl rychleji získat trvalý pobyt pro sebe i rodinu," uvedl náměstek ministerstva Luděk Rychlý.
Důvody zájmu o cizince jsou dva. Jednak skutečnost, že domorodá populace rychle stárne a podle odhadů statistiků bude mít stát už kolem roku 2015 problémy sehnat dost peněz na výplatu starobních penzí a zajistit důchodcům aspoň takovou životní úroveň jako dnes. Pokud by díky imigraci v Česku pracovalo více lidí, vybralo by se více peněz, a problém s penzemi by se zmírnil.
Druhým důvodem je obava, že v Česku podobně jako v některých zemích EU budou časem některé profese chybět. A má-li se stárnutí obyvatelstva léčit imigrací, pak chtějí úředníci dohlédnout na to, aby se populace omlazovala žádoucími lidmi.
V prvních letech by programem mělo úspěšně projít několik stovek cizinců, časem by však jejich počet měl vzrůst až na několik tisíc. Už dnes v Česku zůstane kolem deseti tisíc cizinců ročně.
Většinou vracející se Češi, dále Slováci, Ukrajinci, Vietnamci či Rusové. Právě na tyto národnosti by se měl program zaměřit. "Například řada Ukrajinců, kteří jsou tu už dnes, zdaleka nepracuje na místech odpovídajících jejich kvalifikaci. I ti by se mohli do programu zařadit," uvedl Rychlý. Šanci podle něho budou mít nejen špičkoví počítačoví experti, jak je tomu například v Německu, ale i jiné profese.
Statistici ale varují, že pokud by se demografický problém měl imigrací zcela vyřešit, museli by do země přijít statisíce lidí ročně.
"V okolních zemích takový potenciál ani neexistuje. To bychom museli hledat v Africe či v Asii a nevím, jak by to pro českou společnost bylo přijatelné," upozorňuje demograf Milan Aleš z Českého statistického úřadu.
Experti zabývající se imigrací plány ministerstva vítají. Jsou však skeptičtí, protože podobně vstřícný postup by znamenal naprostý obrat v dosavadní politice vlády. "Tyto plány jsou v souladu s trendem, který se v Evropě rýsuje. Ale u nás by to byla přímo revoluce, vzpomeneme-li si například na zcela opačné politické tendence při schvalování cizineckého zákona," varuje Anna Grušová z Helsinského výboru. Obavy má i samo ministerstvo práce. "Debaty s ministerstvem vnitra či zahraničí budou patrně velmi složité.
Jejich zájmy se od našich velmi liší a snadno bychom mohli narazit," obává se Rusnok.
