Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nové kombajny i dojírny. Zemědělci se víc zadlužují

  11:37aktualizováno  11:37
Objem úvěrů pro farmáře rekordně stoupl, když si loni půjčili o osm procent víc než v roce předchozím. A vytrvale si půjčují i letos. Banky jsou ochotnější jim úvěry poskytovat díky dotacím z Evropské unie. A zemědělci za ně nakupují stroje, ale staví také dojírny, stáje nebo hnojiště.

Ilustrační snímek | foto: Marek Podhora, MAFRA

Během loňského roku stoupl objem úvěrů v zemědělství o více než osm procent a překročil padesát miliard korun. Rostoucí trend objemu poskytnutých půjček pokračuje i letos. Jak ukazují údaje Moneta Money Bank, která je se zhruba třetinovým podílem lídrem trhu, mají zemědělci nyní největší zájem o investice do zemědělských činností a modernizace areálů.

Růst úvěrů pro zemědělství kopíruje objem investičních dotací, které mohou čeští zemědělci čerpat v rámci programů rozvoje venkova. V říjnu proběhne už páté kolo, v němž je vyčleněno 2,6 miliardy korun, z toho skoro polovina pro oblast rostlinné a živočišné výroby.

„S podporou Státního zemědělského intervenčního fondu se dělá zhruba osmdesát procent všech investic. Dotace pokryje v průměru kolem pětatřiceti procent investičních nákladů,“ říká Mojmír Severin, externí poradce pro sektor zemědělství a ekoenergii Moneta Money Bank. Pro některé skupiny zemědělců to však může být zhruba i polovina.

Dotace jdou například na výstavbu stájí, dojíren, hnojišť či jímek, v oblasti rostlinné výroby na techniku a speciální stroje.

O nákup zemědělské půdy už zemědělci pomalu ztrácejí zájem. A to zejména kvůli její ceně, která za poslední rok stoupla téměř o čtrnáct procent. „Přestaly s tím především velké podniky, protože nedokážou nastavit ziskovost tak, aby na tom vydělaly,“ říká Severin.

Jde však o začarovaný kruh, protože ke zdražování zemědělské půdy přispívají i dotace.

Zemědělci a jejich dluhy. Grafika

Na rozdíl od malých sedláků, kteří hospodaří obvykle na vlastních pozemcích, využívají velké zemědělské podniky z převážné části pronajatou půdu. Výše nájemného přitom patří v rámci Evropy dle údajů Ústavu zemědělské ekonomiky a informací k nejnižším. V Rakousku a Německu se platí více než trojnásobek. V Evropské unii se nyní debatuje, jak budou evropské dotace vypadat po roce 2020. Vedle dlouhodobé snahy velké části států snížit podíl společné zemědělské politiky na unijním rozpočtu do ní nyní promlouvají i aktuální události, jako je brexit, který přinese ztenčení příjmů, či migrace. Budoucí podpory mají také více reagovat na změnu klimatu.

Unie odkazuje na evropský model zemědělství, který charakterizuje menší rodinná farma, která kromě toho, že vyrábí, má i pozitivní vliv na své okolí i na životní prostředí. V Česku, které je s více než sto padesáti hektary unijní jedničkou v průměrné výměře zemědělské půdy na jeden subjekt, však takový přístup naráží.

„V České republice jsou rozhodujícími příjemci dotací velké zemědělské průmyslové podniky. Výsledkem je mimo jiné rostoucí riziko vodní eroze a následných negativních projevů sucha a povodní, neboť naše krajina nedokáže v potřebné míře zadržovat vodu,“ říká předseda Asociace soukromého zemědělství Josef Stehlík.

Sedláci navrhují, aby se Česko vydalo stejným směrem jako převážná většina ostatních zemí a zkrátilo dotace průmyslovému zemědělství. Asociace proto prosazuje zastropování přímých dotací pro velké podniky s výměrou přes tisíc sto hektarů. To je i v českých poměrech obří podnik. O tom však ministerští úředníci nechtějí ani slyšet, šlo by podle nich o diskriminaci velkých podniků. Stát je ochoten jednat jen o zavedení platby na první hektary, aby se peníze přerozdělily mezi nejmenší podniky. Stehlík však přirovnává ministerský nesouhlas s krácením evropských peněz pro velké podniky k tunelování venkova a krajiny.

Podle asociace by podpora měla směřovat k malým, mladým a začínajícím zemědělcům. „Jako u pivovarů. Ty menší a začínající chtěl stát podpořit, tak jim stanovil nižší daně. Velké pivovary platí z půllitru víc, ale přesto žádný nezkrachoval,“ říká Stehlík.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Cenu čtenářů MF DNES a iDNES.cz za Nejlepší podnikatelský příběh roku 2016...
Rodí se další podnikatelský příběh. Pomozte nám ho najít

Součástí soutěže EY Podnikatel roku bude i v novém ročníku cena pro nejlepší podnikatelský příběh, o které rozhodují čtenáři iDNES.cz a MF DNES. Nominovat...  celý článek

Díky realitní kanceláři RIA se Jablonci v roce 2013 podařilo prodat byty za...
Obchody mimo rámec zákona. Stát toleruje netransparentní společnosti

Stát obchoduje s firmami, které nedodržují zákony, uvedla v pondělí poradenská společnost Bisnode. Povinností zadavatelů zakázek je uzavírat smlouvy pouze s...  celý článek

Textilka Pegas vyrábí netkané textilie.
Fond R2G může ovládnout textilku Pegas, dostal nabídku na odkup akcií

Investiční fond R2G Rohan Czech může být držitelem téměř 75 procent akcií společnosti Pegas Nonwovens. Znojemská textilka to uvedla v tiskové zprávě....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.