Po společném jednání o tom informovali náměstek ministra zahraničních věcí (MZV) Martin Tlapa a náměstkyně ministra zemědělství (MZe) Jaroslava Beneš Špalková.
"Cílem je, aby firmy měly přímo na místě člověka, který jim pomůže při překážkách, které jsou spojené se zemědělským vývozem," uvedl Tlapa. Zemědělské a potravinářské produkty podléhají jako citlivé komodity v řadě zemí zvláštním pravidlům. "Myslím, že to může dobře sloužit i budování značky České republiky v zahraničí," dodal Tlapa.
Agroemisaři vyjdou na 17 milionů
Zemědělští diplomaté budou součástí týmů pracovníků ambasády, budou zaměstnanci MZV a mít status diplomatů. Platit je však bude ministerstvo zemědělství. Ročně by jejich působení mělo stát přijít zhruba na 17 milionů korun. Vybráni budou na základě otevřených výběrových řízení po letních prázdninách. Mohli by se rekrutovat mimo jiné z odborníků doporučených zemědělskými a potravinářskými nevládními organizacemi.
Stoupá vývoz i dovozSchodek agrárního zahraničního obchodu se loni snížil o zhruba miliardu na 23,9 miliardy korun. Čeští zemědělci a potravináři vyvezli do zahraničí výrobky a komodity za 158 miliard korun, meziročně o 9,8 miliardy korun víc. Agrární dovoz dosáhl 182 miliard korun, šlo o zvýšení proti roku 2012 o devět miliard korun. |
Více než 90 procent českého agrárního vývozu směřuje v současné době do zemí EU. "Chceme vývoz více diverzifikovat," řekla Špalková. Co se týče složení vyváženého zboží, mělo by se do budoucna orientovat více na výrobky s vyšší přidanou hodnotou.
Země, do nichž Česko zemědělské diplomaty vyšle, byly podle Tlapy vytipovány na základě existujícího zájmu o české zboží, předpokladu růstu této poptávky a současné existence překážek pro obchod, které je nutno řešit za účasti diplomacie.
Podle proexportní iniciativy ministerstva zemědělství vzniklé loni v dubnu, kdy úřad vedl ministr Petr Bendl (ODS), by se český zemědělský a potravinářský vývoz měl do budoucna zaměřit především na 14 zemí mimo Evropskou unii. Prioritu má deset zemí Společenství nezávislých států, Balkánu a jihovýchodní Asie. Mezi zájmová území měly podle dokumentu patřit také USA, Kanada, Japonsko a Korea.
Mezi prioritní země zařadilo ministerstvo Rusko, Ukrajinu, Bělorusko, Arménii, Gruzii a Kazachstán, dále Bosnu a Hercegovinu, Srbsko, Vietnam a Čínu. Prioritní země představují podle úřadu tradiční obchodní teritoria, kde má české zboží historické renomé, a existuje v nich zájem o české technologie. Současně patří mezi země přednostního zájmu zahraniční politiky státu. Zájmové země jsou charakterizovány jako rozvinuté státy s potenciálem pro růst českého exportu. S těmito zeměmi má stát uzavřenou dohodu o volném obchodu či se o ni chystá jednat.
