Chovatelé zvířat proto apelují na vládu, aby prominula sociální pojištění alespoň po dobu trvání nouzového stavu pro prvních 50 zaměstnanců v podniku. Podle komory ubližuje zemědělcům také uzavření gastronomického sektoru a školních jídelen, se kterými měli někteří z nich smlouvy.
Pokladní, účetní, listonoš. Do deseti let zanikne dle vědců třetina profesí |
Pěstitelé a chovatelé nemůžou poslat své zaměstnance na home office, dodávají zástupci komory. Největší dopad má současná situace pak na obory s vysokým podílem ruční práce jako pěstování ovoce a zeleniny.
„Chybí kvalifikovaní sezonní pracovníci, jejichž část za normálních okolností přijíždí ze zahraničí. V období květen až říjen narůstá potřeba pracovních sil u ovocnářů a zelinářů na dvojnásobek. Kvůli výpadku kvalifikovaných pracovníků ze zahraničí došlo letos k meziročnímu nárůstu pracovních nákladů v řádu desítek procent,“ dodala komora.
Lidé se u pěstebních prací podle komory často střídají a nejsou tak šikovní ani zkušení jako dlouholetí pracovníci ze zahraničí. Jde například o „nekvalifikované“ pracovníky ze zavřených gastronomických provozů nebo z automotivu. „Na vyšších výdajích se podílí i tlak na zvyšování mezd od agentur práce nebo vícenáklady na zřizování karanténních ubytoven,“ uvedla komora.
Bude méně zeleniny
V příštím roce je podle ní možné, že dojde ke snížení pěstebních ploch zeleniny o 15 procent. Podle tajemnice komory Gabriely Dlouhé finišuje také sklizeň ovoce, kde chybí kolem 500 pracovníků. Ze zahraničí nedorazili pracovníci například z Ukrajiny, Moldávie, Rumunska nebo z Filipín a Mongolska.
Pokles počtu pracovníků v zemědělství činil loni 1,2 procenta, bylo jich tak zhruba 99 tisíc. Předloni to přitom vypadalo, že se počet pracovníků stabilizoval, loni však podobně jako většinově v posledních dvou dekádách znovu klesl. Průměrný plat v zemědělství se loni podle vládní zprávy meziročně zvýšil o zhruba 1 800 korun na 27 200 korun.
