Jednou z myšlenek je, že takzvaná redistribuční platba, tedy platba na první hektary, z níž loni získali farmáři na každý z prvních 150 hektarů zhruba 3,5 tisíce korun, by se měla rozmělnit na větší plochu.
Peníze by mohly být až na prvních 500 hektarů, pokud by měl podnik dostatečnou živočišnou výrobu. Celková suma peněz by ale zůstala stejná, takže nejmenší zemědělci by tak nejspíš získali peněz méně.
Mladé zemědělce mají nalákat dotační statisíce, ekoschéma je propadák |
Redistribuční platba byla v posledních dvou letech nejspornějším bodem mezi velkými a malými zemědělskými podniky. Stala se prakticky symbolem nové zemědělské politiky, kterou narychlo po svém nástupu předělala vládní pětikoalice. Velké podniky sdružené v Agrární komoře nebo v Zemědělském svazu uspořádaly kvůli tomu několik protestů.
Komora v závěru minulého týdne na zasedání ve Větrném Jeníkově rozhodovala o dalších protestech, na základě snahy ministra Výborného o změny v nastavení dotací zatím další protesty odložila. Spíš je bude koordinovat s kolegy napříč Evropskou unií.
„Žádný konkrétní návrh jsem na jednání K10 nepředložil, ale ukázal jsem analýzu dopadů prvního roku, kde jsou poměrně dramatické propady u středních podniků,“ řekl MF DNES Výborný. Nyní je možnost poslat do Bruselu na notifikaci změnu parametrů dotací, čehož by se podle něj mohlo využít.
Sazba 23 procent procent z celkové finanční obálky přímých plateb podle něj musí zůstat. „Odešli jsme s domácím úkolem se na to podívat i v rámci našich pracovních skupin,“ popsal.
Možností je podle něj i změnit druhý pilíř evropských dotací, kde se získávají peníze na investice. „Vidíme, že jsme pomohli těm malým, ale že u středních je propad. A tak se bavíme o tom, jak dokážeme i střední podniky podpořit,“ dodal.
Asociace změny odmítá
Podle Asociace soukromého zemědělství ČR a ODS není třeba nic měnit. „Kategoricky nesouhlasíme s jakoukoliv změnou. Redistributivní platba byla od začátku zamýšlená jako pomoc malým zemědělcům – rozhodně nejde pomáhat středním zemědělcům tím, že se to malým sebere. Je to závist ze strany těchto podniků,“ řekl MF DNES předseda asociace Jaroslav Šebek.
Podle něj je jedinou pomocí pro střední podniky zastropování dotací největším firmám.
Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha míní, že současná výše redistributivní platby je nesmyslně vysoká. „Významně tak přispívá k tomu, že čeští zemědělci mají nejnižší základní přímou platbu nejnižší v celé EU. Ta je v porovnaní s německým zemědělcem poloviční a s rakouským dokonce třetinová,“ uvádí Pýcha.
„Takové nastavení má negativní dopad na středně velké zemědělce s kombinovanou, tedy rostlinnou i živočišnou produkcí. Vysoká redistribuce mimo jiné i významně přispívá k tomu, že 29 procent těchto podniků skončí hospodaření za loňský rok ve ztrátě a vlastníci tyto střední podniky raději prodávají,“ tvrdí. Podle něj by se mělo sáhnout ke snížení sazby, nebo k výplatě na prvních 550 hektarů.
„Souhlasíme s ministerstvem, že je nezbytné pomoci především zemědělským podnikům střední velikosti, které jsou současným nastavením přímých plateb znevýhodněné vůči domácí i zahraniční konkurenci. Přitom se mnohdy jedná o menší vlastníky půdy, kteří se v devadesátých letech rozhodli společně hospodařit,“ uvádí prezident Agrární komory Jan Doležal.
Zemědělci letos nedostanou miliardové zálohy na dotace. Poprvé od roku 2011 |
Podle agrárního analytika Petra Havla není snaha měnit parametry po prvním roce fungování dobrý nápad. „Je třeba připomenout, že redistribuční platby čerpají všechny zemědělské subjekty. To v praxi znamená, že ještě do plochy zhruba 500 hektarů čerpají zemědělci v Česku vyšší sazby podpor, než čerpají zemědělci na plochu v Polsku,“ uvádí.
Podle něj je potřeba jasně definovat, co je vlastně střední zemědělský podnik. „Vzhledem k tomu, že průměrná velikost zemědělského podniku v EU činí zhruba 15 hektarů, je tuzemský podnik hospodařící na výměře větší než 500 hektarů velmi velký zemědělský podnik, který by tak měl umět využít výhod ze své velikosti,“ dodává.
