V Česku se ale po tomto nástroji nesáhlo, vláda chtěla využít evropské peníze místo peněz z národního rozpočtu.
„Evropská komise sice umožnila v rámci dočasného krizového rámce členským státům, aby finančně pomohly podnikům, které se dostaly do potíží kvůli válce na Ukrajině, propojení tohoto rámce s Národním plánem obnovy, jak zamýšlela česká vláda, je ale komplikované, protože prostředky z něj není možné využít na kompenzace provozních nákladů firem,“ popsala situaci mluvčí Agrární komory ČR Barbora Pánková.
„Jiné státy EU dokázaly krizového rámce využít lépe a nastavily podmínky podpory tak, že se podnikům dostalo efektivní pomoci,“ doplnila. Pozice na evropském trhu se tak nyní podle ní pro české firmy oslabují.
Náklady rostou o stovky procent
Zemědělcům rostou náklady na energie meziročně i o stovky procent, podle toho, jak měly podniky domluvené podmínky cenové fixace. „Podle informací od našich členů to může způsobit existenční problémy řadě podniků, především v živočišné výrobě a pěstování citlivých komodit. Nastavení systému pomoci zemědělcům ze strany vlády bychom proto uvítali v co nejkratším termínu,“ dodala mluvčí. Potravináři po využití krizového rámce volají už několik měsíců.
Například v Polsku získali zemědělci na vyrovnání vysokých cen hnojiv v přepočtu 20 miliard korun, podle prezidentky Potravinářské komory ČR Dany Večeřové se ve Francii přerozdělilo v přepočtu několik bilionů korun.
V českém potravinářství by podle ní stačilo několik miliard, peníze by podle komory měly dostávat ti, kdo prokážou zvýšené náklady za energie. „Plošné kompenzace v tuto chvíli nejsou řešením ani pro domácnosti, ani pro podniky. Potravináři, a nejen oni, přestávají být konkurenceschopnými. Náklady na výrobu potravin jsou u nás o 30 až 40 procent vyšší než jinde v Evropě,“ uvádí mluvčí potravinářů Helena Kavanová.
Máslo za stovku, rohlík za 9 korun? Ceny ještě porostou, říká šéfka potravinářů |
Komora si přeje, aby byly prokazatelně zvýšené náklady kompenzované z 30 procent, u výroby pečiva polovinou. Bez vládního zásahu jinak dojde k dalšímu zdražení potravin.
Vláda podle ní ale tuto možnost ignoruje a chystá spíš plošné podpory bez ohledu na to, zda jde o obory krizí zasažené, či nikoliv. „V tuto chvíli kompenzuje drtivá většina evropských států. Podle našich informací je to 24 z 27 členských zemí EU,“ doplnila Kavanová.
Potravináři usilují o snížení DPH na potraviny. „Zatímco v Německu a Francii již vyřizovali notifikaci programu, my jsme čekali na odpověď ministerstva průmyslu a obchodu ohledně možných úprav jednotlivých parametrů, ale po měsíci čekání jsme se dozvěděli, že nebude nic,“ uvedl prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý.
Kdo má dostat pomoc
Dalším bodem, který zatím není vyřešený, je zapojení podniků do kritické infrastruktury státu. V poslední době se už několikrát objevily obavy, že Rusko zavře kohouty s plynem. V tom případě by výrobci potravin nebyli upřednostňováni v dodávkách energií.
Podle místopředsedy Českomoravské drůbežářské unie Zdeňka Mlázovského, který zemědělce na jednání se státem zastupoval, není zatím ani jasné, zda by zapojení potravináři skutečně elektřinu a plyn prioritně dostávali, nebo zda by firmy měly nějaký jiný benefit.
Obilí zlevňuje, pečivo nikoli. I kdyby byla mouka za nula, nejde to, líčí pekaři |
Navíc je podle něj potřeba zapojit do systému i výrobce krmných směsí, které kvůli pasteraci používají pro zahřívání plyn nebo lehké topné oleje. Pokud by pak došlo k výpadku elektrického proudu například v chovu drůbeže, kvůli nedostatečnému větrání by uhynula. „Když mi vypadne ventilátor na hale se slepicemi, tak mám pět minut, jinak je hotovo,“ uzavřel Mlázovský.
V současné době se podle něj jedná o tom, jak velké podniky by měly být do kritické infrastruktury státu teoreticky zapojené, je potřeba novelizovat zastaralé nařízení vlády o kritériích k určení prvků kritické infrastruktury. Už několik měsíců se ale zasedání pracovní skupiny nekonalo, podle informací MF DNES je jednání prakticky u ledu.
Ministr zemědělství Zdeněk Nekula už dříve uvedl, že zemědělský resort do přípravy legislativy ke krizové struktuře zapojený je a podporuje, aby se do ní zemědělci dostali. Dotazy ale měly být podle něj spíše vznášené na ministerstvo průmyslu a obchodu. To na ně do uzávěrky tohoto textu nereagovalo.
