Problémy ale mají ovocnáři delší dobu. Už předloni vysázeli jen 200 hektarů nových sadů, což bylo nejméně od vstupu ČR do EU v roce 2004, dříve šlo podle komory o 300 až 400 hektarů sadů ročně. „Dochází tak k postupnému poklesu plochy ovocných sadů v Česku. V loňském roce se jednalo o necelých 16 tisíc hektarů, z čehož pouhých 12 tisíc hektarů činily produkční plodné sady,“ doplnila komora.
Na trhu se aktuálně hromadí nejen polské přebytky, které byly původně určené pro východní trhy, jež válka na Ukrajině zavřela. Dříve se tak skrze Bělorusko vozila jablka do Ruska. Podle prezidenta komory Jana Doležala pak hrozí další redukce ovocných sadů po dotačních změnách od příštího roku. „Ovocnáři budou donuceni své ovocné stromy vykácet, pozemky vyklučit, zorat a přeměnit na pole, kde místo ovoce raději budou pěstovat řepku a obilí, protože se zkrátka musejí chovat ekonomicky,“ řekl prezident.
Soběstačnost ČR v jablkách klesá
Zemědělci tak nyní veřejnost vyzvali k tomu, aby se lidé podívali na mapu pěstitelů a našli si podniky, které nabízejí přímá prodej nebo samosběr. Samosběr máme poprvé. Letos jsme měli dvě možnosti, buď nechat jablka ze stromů spadnout, nebo nabídnout možnost samosběru. Věříme, že nám to částečně pomůže vyřešit problém s uskladněním,“ vysvětlil už dříve ředitel Zemědělského družstva Klapý na Litoměřicku Otakar Šašek.
Bio má být lokální. Jablka ze Španělska jsou nesmysl, říká šéf ovocnářů |
Soběstačnost Česka v produkci čerstvých jablek k okamžité spotřebě byla podle odhadu unie v roce 1998 ještě ze tří čtvrtin, předloni pak byla poloviční. Příští rok může klesnout na 35 procent. Pěstitelé jablek dostali letos od státu a EU mimořádnou podporu, šlo o 100 milionů korun.
Letošní úroda jablek v sadech českých pěstitelů by podle posledního odhadu k 1. září měla meziročně vzrůst o 22 procent na 133 895 tun. Šlo by o nejvyšší sklizeň od roku 2018, kdy úroda dosáhla téměř 145 tisíc tun.
