Růst výroby masa rovněž provázel pokles cen. Ceny zemědělských výrobců klesly u jatečného skotu o 4,1 procenta, u prasat o 0,6 procenta a u kuřat o dvě procenta.
Loňská výroba 211 436 tun vepřového byla nejvyšší za poslední čtyři roky. Za výsledkem stojí vyšší porážková hmotnost prasat a mírný pokles vývozu prasat určených k porážce. Ceny jatečných prasat byly loni jen o málo nižší než v roce 2019 a dosáhly 31,64 korun za kilogram živého nebo 41,13 korun za kilogram masa. Během roku však ceny zaznamenaly prudký pokles, rozdíl mezi nejvyšší cenou v lednu a nejnižší v prosinci byl 14,88 korun za kg jatečné hmotnosti. Srovnatelně nízká cena jatečných prasat byla naposledy na jaře 2016, přičemž poslední propad cen na jaře 2019 nebyl tak hluboký jako ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku.
Dovoz živých prasat se loni snížil o 2,1 procenta a vývoz o 4,6 procenta. Živá prasata se dovážela z Německa, Dánska a Slovenska, vyvážela se hlavně na Slovensko, do Maďarska a do Německa. Co se týče vepřového masa, vývoz se zvýšil o desetinu a dovoz klesl o 1,2 procenta. Většina masa se vyvezla na Slovensko, dovoz byl tradičně z Německa, Španělska, Polska a Belgie.
Produkce hovězího masa poklesla
Výroba hovězího loni klesla na 72 518 tun. Za výsledkem stojí nižší stavy býků ve výkrmu během roku, snižující se vývoz zvířat k porážce a zvyšující se jejich dovoz společně s vyšší průměrnou porážkovou hmotností v důsledku jarního omezení provozu jatek. Ceny jatečného skotu loni dále mírně klesaly. Vzhledem k předcházejícímu roku byly nejstabilnější ceny býků s poklesem o 1,7 procenta, nejvíce se změnily ceny telat, a to téměř o čtvrtinu. Průměrná cena, za kterou prodávali chovatelé vykrmené býky, byla 45,38 Kč/kg v živém nebo 82,59 Kč/kg jatečné hmotnosti.
Drůbeže loni dodali chovatelé na jatka 262 774 tun. To představuje výrobu 170 725 tun drůbežího masa, tedy meziročně o 1,6 procenta více. Průměrná cena zemědělských výrobců jatečných kuřat byla loni o dvě procenta nižší. Během roku se s malými odchylkami pohybovala kolem 22,72 Kč/kg živé hmotnosti. Cena jatečných kuřat je dlouhodobě stabilní. S živou drůbeží se meziročně méně obchodovalo.
Nákup mléka od tuzemských producentů loni činil 3,108 miliardy litrů, což bylo meziročně o 3,9 procenta více. Nákup mlékáren od producentů a odbytových organizací z toho činil 2,614 miliardy litrů. Ceny zemědělských výrobců mléka loni klesly o 3,4 procenta na 8,56 koruny za litr. Dovoz i vývoz mléka se loni zvýšil. Dovoz činil 278 600 tun mléka a mléčných výrobků, vývoz vyšplhal až na 1,135 milionu tun. Mléko a mléčné výrobky se dovážely nejvíce z Německa, Polska a Slovenska. Vývozy směřovaly především do Německa, na Slovensko a do Itálie.
Česko není nesoběstačné
Snižující se výkupní ceny jsou pro zemědělce problematické. Jde hlavně o vepřové, kde klesly v posledním čtvrtletí loňského roku o čtvrtinu, sdělila dnes ČTK tajemnice Agrární komory ČR Gabriela Dlouhá. U drůbežího masa podle ní cena dlouhodobě stagnuje, výrobci ale řeší navýšení cen krmných směsí.
Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy porostou v letošním roce ceny potravin pomaleji než loni, očekává tak mírnější spotřebitelskou inflaci. „Pokud odhlédneme od konkrétní skladby potravin a zemědělské produkce, Česko není nesoběstačné. Z hlediska objemu kalorií, které vyprodukuje, by se obyvatelstvo ČR nasytilo i zcela bez existence zahraničního obchodu. Čísla za rok 2020 tento fakt potvrzují,“ dodává ekonom.
Ekonom BH Securities Štěpán Křeček pak připomněl, že v některých komoditách, zejména pak ve vepřovém mase, ČR soběstačná není. „Bez dovozu ze zahraničí by tuzemské masny vypadaly jako před rokem 1989. Na maso bychom stáli dlouhé fronty a museli bychom omezit jeho konzumaci,“ uzavřel.
