Informaci jako první přinesl britský server Construction Enquirer.
František Lampl udělal z Bovisu nadnárodní firmu a podílel se například na výstavbě finančního srdce Londýna čtvrti Canary Wharf. V roce 1990 jej královna Alžběta II. za zásluhy pasovala do rytířského stavu. Do erbu si zvolil cimbuří, které má symbolizovat věznění v jáchymovských dolech.
Tím totiž před opuštěním Československa v roce 1968 prošel kvůli obvinění z buržoazního původu. Narodil se v Brně do rodiny právníka a během druhé světové války byl vězněn v nacistických koncentračních táborech Auschwitz-Birkenau a Dachau, kde pracoval mimo jiné v podzemní továrně BMW u Mnichova. Po roce 1948 ho čekalo další vězení, odkud vyšel po pěti letech.
"Byl to muž, který měl díky svým životním zkušenostem obrovské pochopení pro lidi a jejich slabosti, zároveň ale očekával vždy nejlepší výsledky a uměl k nim podřízené dovést," zavzpomínal na něj Petr Palička, jeden z projektových ředitelů skupiny Penta Investments, který Lampla poznal v tuzemské pobočce Bovisu a v posledních letech se přátelili. Podle něj do Česka Lampl jezdil zhruba dvakrát do roka a staral se ještě o rodinný majetek, který měl v Mikulově a v Brně.
Z dozorčího na stavbě se vypracoval až na ředitele
Loni v únoru Lampl v rozhovoru pro Český rozhlas komentoval dopady krize na stavební průmysl a filozofoval také o nenasytnosti bankéřů a firem, která krizi do jisté míry odstartovala.
"Nenasytnost na jednu stranu přivedla světovou ekonomiku do krize, ale na druhou stranu je to otázka soutěživosti a otázka chtít mít víc a udělat víc. A tak je vlastně hybnou pákou a tím motorem kapitalistické společnosti. Teď samozřejmě můžeme říct, že nechceme kapitalistickou společnost, ale když se podíváme na socialistickou společnost, kterou jsme v Česku žili od osmačtyřicátého roku, tak ta nedává ani svobodu, ani nedává materiální základy," řekl tehdy Lampl, jemuž se po propuštění z vězení v roce 1953 při zaměstnání podařilo vystudovat Vysoké učení technické v Brně a do Británie tak sice odcházel jako stavební inženýr ovšem bez znalosti jazyka.
V Bovis tak začínal na pozici políra, z níž se během deseti let vypracoval na nejvyšší post, a řídil ji až do nového tisíciletí, kdy firmu Bovis dovedl do náručí společnosti Lend Lease. Kromě čtvrti Canary Wharf s nejvyšší budovou Evropy se Bovis pod vedením Lampla podílel na projektu olympijských sportovišť pro letní olympijské hry 1996 v Atlantě, na Eurodisneylandu u Paříže nebo na nákupním centru na Rudém náměstí v Moskvě. Firma se také částečně podílela na stavbě Petronas Twin Towers v Kuala Lumpuru.
Po roce 1989 navázal Lampl spolupráci s rodným Brnem a realizoval v České republice několik větších projektů. Princ Charles a Václav Havel jej jmenovali předsedou nadace Prague Heritage Fund, která měla mimo jiné za cíl zrekonstruovat a obnovit zahrady pod Pražským hradem či kostel svatého Bartoloměje na Starém Městě.
