Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zemřel Jegor Gajdar, autor ruských ekonomických reforem

  10:15aktualizováno  15:11
V noci na středu zemřel ruský politik a tvůrce ekonomických reforem z 90. let Jegor Timurovič Gajdar. Bylo mu 53 let. Informovali o tom Gajdarovi spolupracovníci.

Jegor Gajdar. - Gajdar | foto: Reuters

Politikův pomocník Valerij Natarov řekl agentuře AP, že Gajdar zemřel ve středu v časných ranních hodinách při práci na své knize. Příčinou úmrtí byla podle jeho slov krevní sraženina.

Podle spolupředsedy Gajdarovy strany Pravé dílo Leonida Gozmana Gajdar zemřel u sebe doma ve čtyři hodiny ráno místního času. Také on uvádí jako příčinu smrti trombózu.

Za vlády bývalého ruského prezidenta Borise Jelcina zastával Gajdar na počátku 90. let funkci ministra hospodářství. Byl považován za otce takzvané šokové terapie, která po rozpadu Sovětského svazu převedla Rusko k tržní ekonomice. Jeho reformy odstranily státní kontrolu cen a měny, omezily státní subvence, liberalizovaly obchod a prosadily kontroverzní privatizaci.

Jegor Gajdar

Ruský ekonom byl na počátku 90. let ministrem hospodářství a financí a za vlády prezidenta Borise Jelcina byl premiérem. Byl hlavním autorem programu radikální hospodářské reformy Jelcinovy vlády. Mezi lidmi však nebyl příliš populární, protože ho lidé vinili z poklesu životní úrovně.

Naposledy se Gajdar dostal do hledáčku médií v listopadu 2006, kdy upadl během přednáškového turné v Dublinu za dosud nevyjasněných okolností do bezvědomí. Událost vzbudila pozornost i díky tomu, že den předtím na záhadnou otravu zemřel v Londýně bývalý ruský agent a později nepřítel státu Alexandr Litviněnko.

Gajdar se narodil 19. března 1956 v Moskvě a pocházel z vojenské rodiny. Byl vnukem spisovatelů Arkadije Gajdara a Pavla Bažova. Byl dvakrát ženatý, měl tři vlastní a jedno nevlastní dítě.

Poštval si tím proti sobě obyvatele, které reformy připravily o celoživotní úspory. S odstupem času však většina Rusů uznává, že reformy zemi zachránily před totálním krachem a fakticky položily základ boomu na přelomu tisíciletí.

"Svůj život zasvětil tomu, aby odvrátil občanskou válku. Měl na výběr mezi občanskou válkou a bolestivými reformami," řekl o Gajdarovi Boris Němcov, za Jelcina náměstek předsedy vlády.

Někdejší první a poslední sovětský prezident Michail Gorbačov, který s Gejdarovými reformami nesouhlasil, řekl, že Gejdarovou největší slabinou bylo, že chtěl všechny problémy vyřešit naráz a jednou provždy.

Po nástupu Vladimira Putina do Kremlu se gajdar stáhl do ústraní a začal přednášet. Při jednom turné se mu v roce 2006 udělalo v Irsku zle a krátce upadl do bezvědomí. Lékaři dublinské nemocnice pak oznámili, že jeho zdraví není ohroženo.

Gajdarova smrt bude prošetřena, napsal internetový server Interfax.ru.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Karel Gott
KOMENTÁŘ: Proč hvězdy berou tolik? Gott měl talent ale i dávku štěstí

Miliardově rekordní přestup fotbalisty Neymara či astronomické výdělky hvězd boxerského ringu oživily otázku: Proč špičkoví sportovci a zpěváci berou...  celý článek

Chladící věže elektrárny John E. Amos Power Plant ve Virginii sice nechrlí do
Turecko je o krok blíž první jaderné elektrárně. Postaví ji s Rusy

První jaderná elektrárna v Turecku získala počáteční stavební povolení a úplné povolení by měla získat v první polovině příštího roku. Uvedla to v pátek...  celý článek

Máme vlastní značky, ukazuje slovenský Lidl v nových spotech - špagety
VIDEO: Slovenský Lidl provokuje. Dobírá si ceny značkových produktů

Reklamní kampaně německého obchodního řetězce Lidl provází jedna kontroverze za druhou. V nejnovější kampani na Slovensku se řetězec snaží posílit pozici...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.