Magdalena Lemmingerová pocházela z chudých poměrů. Narodila se v rodině strojvůdce v Offenburgu, navštěvovala klášterní školu a vyučila se prodavačkou. Ve 22 letech se vdala za tiskaře a nakladatele Franze Burdu.
Po válce se jako jedna z mála žen podílela na takzvaném německém hospodářském zázraku. Burdová zakoupila v roce 1949 malé vydavatelství a postupně z něj vybudovala největší světové impérium zaměřené na vydávání publikací o módě.
Módou proti železné oponě
Burda světově proslula zejména na konci osmdesátých let. V roce 1987 se totiž stala prvním západním časopisem, který začal vycházet v Rusku.
Přispěla k tomu zejména manželka tehdejšího generálního tajemníka Raisa Gorbačovová. Hans-Dietrich Genscher, který v té době působil jako německý ministr zahraničí, to komentoval slovy: "Dokázaly toho více než před nimi tři ambasády."
Aenne Burdová se pro mnohé stala symbolem úspěchu, "amerického snu" po německu. Stala se podobnou ikonou dvacátého století, jakými byly Coco Chanel, Estée Lauder či Helena Rubinstein, uvádí se na webu vydavatelství.
Teprve před deseti lety vydavatelství předala svým třem synům Franzi, Friederovi a Hubertovi. Koncern dnes řídí Hubert, kterému bratři své podíly prodali.
Kromě Burdy, který se stal vlajkovým časopisem vydavatelství, přišly i další magazíny jako Carina, Anna nebo Verena. Ty se specializují na vaření, pletení či háčkování. Nyní je součástí koncernu i zpravodajský magazín Focus nebo týdeník Bunte.
Celkově nyní koncern vydává 239 titulů a jeho obrat loni dosáhl 1,48 miliardy eur.
