Není samoživitelka, společně s manželovým důchodem mohla nejdůležitější platby za provoz domácnosti uhradit. "I tak to bylo problematické. Některé pravidelné měsíční položky jsme zaplatili opožděně, museli jsme platit penále," stěžuje si na správu sociálního zabezpečení Štěpánková.
Podobných případů ale bylo letos více. Za průtahy prý stojí nový zákon o nemocenském pojištění, který začal platit na začátku roku. "Největší problémy působila neúplnost podkladů, ze začátku až u šedesáti procent případů. Tím se výplata nemocenské zdržovala. Dnes se to ale týká už jen jednoho procenta případů z dvou set padesáti tisíc měsíčně vyplácených dávek u nás," vysvětluje mluvčí České správy sociálního zabezpečení Kamil Vařeka. I tak ale jedno procento představuje 2500 lidí.
I přes zdánlivě nízký počet aktuálně postižených lidí jde o problematiku velmi svízelnou. "Známá musela řešit nedostatek peněz z nemocenských dávek půjčkou, my jsme zase zrušili termínovaný vklad. Pochopitelně jsme tím přišli o nemalé peníze," říká Alena Štěpánková. Přesto však Kamil Vařeka trvá na tom, že za zdržení nemusí nést vinu jen ČSSZ. "Každé zdržení výplaty nemocenské je individuální, může ho zavinit více stran," říká. Podle něj správa sociálního zabezpečení udělala maximum, aby se problém vyřešil. Připouští ale, že specifická situace byla v prvním pololetí hlavně v Praze.
"Proto jsme přijali mimořádná opatření. Na konci června vláda schválila posílení zaměstnanců v oblasti agendy nemocenského pojištění. Každá okresní správa byla rozšířena o dva zaměstnance, pražská správa přijala sedmdesát nových lidí," uvedl Vařeka. Proto je podle něj situace už i v Praze stabilizovaná.
