Zákon hladce prošel dolní komorou kalifornského parlamentu a momentálně míří do tamního senátu, který již schválil jeho dřívější verzi, uvedl deník The Wall Street Journal. Souhlas horní komory je očekávaný, kdežto postoj guvernéra Jerryho Browna zatím jasný není.
Opatření ukládá společnostem obchodovaným na burze se sídlem v Kalifornii povinnost mít v představenstvu aspoň jednu ženu. Firmy tohoto typu, jejichž vedení tvoří pouze muži, tak budou muset učinit nejpozději do konce příštího roku. Do roku 2021 by pak tyto společnosti měly mít ve vedení dvě nebo více žen, v závislosti na celkovém počtu členů představenstva. Při nesplnění této povinnosti jim hrozí finanční sankce.
„Jedna čtvrtina kalifornských veřejně obchodovaných společností stále nemá v představenstvu ani jednu ženu, navzdory četným nezávislým studiím, které ukazují, že firmy se ženami ve vedení jsou ziskovější a produktivnější,“ řekla listu kalifornská senátorka Hannah-Beth Jacksonová.
„Ženy představují více než polovinu populace a dělají přes sedmdesát procent nákupních rozhodnutí, jejich pohled je rozhodující pro diskuse a rozhodnutí, které ovlivňují korporátní kulturu, činnosti a ziskovost,“ dodala Jacksonová.
Odpůrci varují před diskriminací
Opatření by tak mohlo urychlit diverzifikaci vedoucích pracovníků firem napříč americkým státem. Některé kalifornské společnosti, například výrobce bot značky Skechers, nemají totiž v představenstvu ani jednu ženu. Pokud by zákon prošel, Kalifornie by se stala prvním americkým státem s podobně zavedenou legislativní kvótou.
Některé byznysové skupiny v čele s kalifornskou obchodní komorou zákon kritizovaly. Zatímco vesměs souhlasily se záměrem, s nímž byl zákon předkládán, obávaly se, že by jeho uplatňování mohlo být v rozporu s další kalifornskou legislativou a případně vést k diskriminaci mužských uchazečů o vedoucí pozice.
Tento postoj registruje i Vicky W. Kramerová, autorka přelomové studie o podílu žen v představenstvech velkých firem z roku 2006. „Oponenti argumentují tím, že tlak z kvót povede k nekvalifikovaným ženám ve vedení firem a potenciální diskriminaci mužských kandidátů,“ uvedla Kramerová pro CNN. Pokud ale kvóty nejsou nastaveny, tak podle ní společnosti selhávají v diverzifikaci ve svých řadách.
Mnohé velké společnosti sídlící v Kalifornii mají už dnes v představenstvu více než jednu ženu, například Netflix, Walt Disney Company nebo mateřská společnost Googlu Alphabet.
Evropská legislativa je přísnější
Podle studie poradenské firmy PwC má drtivá většina společností z indexu S&P 500 ve svém představenstvu minimálně jednu ženu. Ovšem pouze ve čtvrtině z nich působí v představenstvu dvě ženy nebo více.
V Evropě jsou zákonné kvóty, které určují minimální podíl žen ve vedoucích pozicích ve firmách, mnohem přísnější. V zemích jako Belgie, Francie a Itálie mohou být společnosti, které kvóty nedodrží, potrestány. Další evropské země jako Německo, Španělsko či Nizozemsko upřednostnily kvóty bez sankcí.
Jednu z nejpřísnějších norem zavedlo v tomto ohledu před deseti lety Norsko. Země přikázala společnostem kótovaným na burze, aby ženy obsadily minimálně čtyřicet procent ředitelských postů. Norové ale zjistili, že opatření příliš nefunguje – některé firmy jej totiž obcházely. Aby nemusely dát prostor ženám, raději se pracovních pozic zbavovaly.
