Většina žen totiž pracuje v profesích, které se hodnotí podle tabulek, a tedy jim roste plat s počtem odpracovaných let.
Jinak je to u mužů. Ti vydělávají nejvíce jen pár let po škole, mezi 30 a 40 lety, bez ohledu na to, zda dělají manuální nebo manažerskou práci.
Vyplývá to z průměru loňských mezd 900 tisíc žen, které minulý týden zveřejnilo ministerstvo práce a sociálních věcí.
Socialistický plat
"Není to dobře, ženy by měly mít stejné platové rozložení jako muži," reaguje Alena Králíková z Gender Studies, organizace, která upozorňuje na rozdílné přístupy k ženám a mužům ve společnosti.
Vadí jí, že se ženám nezvýší plat podobně jako mužům, jakmile absolvují školy a získají pár let praxe - tedy ve třiceti letech. "Největší rozdíl mezi platy mužů a žen je právě mezi 25 a 40 lety, což souvisí s mateřskými dovolenými. Žena nedostane tolik, protože je potenciální matkou," podotýká a poukazuje tak na strach zaměstnavatelů z matek s dětmi.
Sociologové jdou pro vysvětlení rozdílů ve vývoji výdělků ke kořenům. Podle Ivana Gabala ze společnosti GAC je nerovnost v příjmech dědictvím minulosti. "Socialismus nahnal ženy do práce s tím, aby práce a příjem ženy byly slučitelné s domácími povinnostmi," říká.
"Teprve zvolna překonáváme zprůměrované platy reálného socialismu, kdy nebyla důležitá kvalifikace, ale kolik má rodina příjmů a na kolik lidí," dodává.
Změny přišly po revoluci zejména u mužů. Vyšších mezd podle schopností a vzdělání se dočkávají spíše mladí muži než ženy, z nichž velká část pracuje ve zdravotnictví a školství, stále ještě hůře placených než soukromá sféra.
"Po roce 1989 u nás proběhla revoluce ve struktuře mezd. Kariéry budované na věrnosti se zhroutily a do popředí se z hlediska výdělku dostalo vzdělání a smělé mladé čelo," říká sociolog Jiří Večerník, který se věnuje vývoji mezd.
Přitom k západnímu modelu je ještě hodně daleko. Podle Večerníka dnes u mužů vrcholí mzdy ve věku 35-39 let, což odpovídá i analýze ministerstva, a je to dříve než ve staré Evropě.
"Naopak ženy v západních zemích dosahují nejvyšších mezd v mladším věku než muži, což je dáno jejich vyšším vzděláním a pracovním nasazením. U nás jsou rozdíly mezd žen po jejich pětadvacítce již malé," konstatuje.
Přesto jsou i ženy, které potkalo štěstí spíše mužů v podobě vysokého platu v době, kdy ho nejvíce potřebují - zakládají rodiny a mají malé děti. Alespoň to říkají personalisté.
"Myslím, že i ženy mají nejvíce kolem čtyřicítky, ale to mluvím jen o zkušenostech z podnikatelské sféry a zejména v Praze," říká Kristina Stiefelová z personální agentury Axial.
Průměry tedy zřejmě snižují státem placení lidé. V celém soukromém sektoru berou muži i ženy nejvíce kolem čtyřicítky. Pak však jejich platový průměr klesá. Ten se dá čekat u lidí pracujících manuálně.
V Česku v průměru klesá ale i lidem se střední a vysokou školou. Na to existují podle expertů dvě vysvětlení a obě jsou pravdivá. Jednak ještě 15 let po výměně elit v zemi není mnoho padesátiletých manažerů, jednak mnoho firem prošlo restrukturalizací. Nová práce v tomto věku zpravidla znamená i nižší výdělek.
"Stává se často, že jde s platem dolů řádově o desítky procent a někdy až o polovinu. V nové firmě málokdy ocení všechno, čeho člověk dosáhl v předchozím dlouhodobém zaměstnání," uvádí personalistka.
