Stárnutí se týká celé Evropy. Od roku 1950 se průměrná délka dožití zvedla o 20 let.
S tím, jak se v rozvinutých zemích rodí méně dětí, však roste obava, kdo bude v budoucnu důchodce živit.
"Reforma systému není ani tak problémem věku odchodu do důchodu, ale toho, že díky vysokému věku jsou lidé v důchodu déle," popisuje ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach.
Stoletých se už důchodová reforma nedotkne. Týká se jich však tradice stará už 40 let – v den stých narozenin se jim zvedá důchod. Nyní o tisícikorunu
Sté narozeniny se letos chystá oslavit 249 lidí. Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach si pro ně vede zvláštní diář a peněženku, protože každému jubilantovi posílá osobní gratulaci a trvale zvyšuje důchod o tisícikorunu.
"U příležitosti stých narozenin dostávají rozhodnutí o zvýšení důchodu a dopis ministra. Někdy jim přijede dokonce popřát i osobně," uvádí mluvčí ministerstva práce asociálních věcí Kateřina Beránková.
Tato agenda přitom ministrovi každý rok roste. Ještě v roce 2000 by mu stačilo nachystat si na rok 124 blahopřejných kartiček.
Letos v únoru bylo lidí starších sto let v evidenci správy důchodů 529, zatímco v roce 2000 o tři sta méně. Dvě třetiny z nich jsou ženy. "Svědčí to o tom, že se Češi mají dobře a mají dobrou fyzičku," říká s nadsázkou ministr Zdeněk Škromach.
Důchody stoletých lidí se zvyšují už od sob socialismu, poprvé v roce 1969. Na počátku devadesátých let dostávali oslavenci k důchodu 400 korun měsíčně navíc, od roku 1996 už 600 korun a tisíc korun k dobru mají v posledních čtyřech letech.
"Cílem je finančně přispět těmto lidem k pokrytí zvýšených životních nákladů souvisících se stářím," dodává mluvčí České správy sociálního zabezpečení Štěpánka Mikešová.
Starobní důchod nyní pobírá 1,9milionu Čechů.
 Ilustrační foto. |
