Zvlášť pokud by chtěl mít na začátku i na konci bezstarostného života stejnou částku peněz.
"Člověk s měsíčními životními náklady ve výši dvaceti tisíc korun by potřeboval při šestiprocentním zhodnocení peněz na věčný důchod minimálně čtyři miliony korun, ten kdo má náklady o deset tisíc korun vyšší, ještě o dva více," uvádí Hana Oravcová, finanční makléřka poradenské společnosti Slon.
To všechno ale za předpokladu, že životní náklady neporostou. Je jasné, že čím vyšší je útrata domácnosti, tím více peněz by k bezstarostnému životu potřebovala.
Podobná úměra jako u životních nákladů platí i pro zhodnocení investic - kdyby ležely všechny peníze na termínovaném vkladu s tříprocentním zhodnocením, je jich potřeba jednou tolik než kdyby se je podařilo jinde zhodnotit šesti procenty.
Právě zvolená strategie zacházení s penězi rozhoduje o tom, kolik je jich vlastně potřeba.
"Pro rodinu by měla být strategie konzervativnější, pro člověka bez závazků by mohla být dynamičtější," radí Hana Oravcová.
Při konzevativním přístupu by měly být podle mínění finančních poradců zastoupeny nejméně jednou třetinou produkty jako například termínovamé vklady, životní a penzijní připojištění či stavební spoření, stejnou částkou pak obligace a dluhopisy a zbývající třetinou akcie.
Odvážnějším investorům makléři doporučují podstatně vyšší zastoupení akcií.
"Jinou možností je investovat prostředky do nemovitosti, například koupit byt v Praze a pronajímat ho," míní analytik poradenské společnosti Sophia finance Petr Syrový.
Co ale platí o výnosech jednotlivých variant uložení peněz dnes, nebude platit zítra - proto je nezbytné rozložení peněz upravovat podle situace na trhu.
Vyprávět by o tom mohli třeba ti, kteří investovali do akcií internetových firem.
Další informace v úterní příloze MF DNES Peníze
