"Podmínkou pro poskytnutí dávek bude, aby si lidé aktivně hledali zaměstnání. Pokud toto neprokáží, bude jim dávka pozastavena," řekla iDNES mluvčí tiskového odboru ministerstva práce Kateřina Beránková.
Dlouhodobě nezaměstnaných je podle posledního zjištění Českého statistického úřadu přes dvě stě tisíc. - více zde
Pokud by lidé bez závažnějšího důvodu nabídnutou práci odmítli, dostávali by jen existenční minimum, tedy 2010 korun na stravu a základní potřeby. Každý další dospělý v rodině by získal 1810 korun měsíčně.
Pro ostatní by platilo minimum zhruba o třetinu nižší než v současnosti, tedy 2 870 korun. Každý další dospělý v domácnosti by obdržel 2580 korun a dítě podle věku od 1870 do 2630 korun. Na další děti v rodině by byly částky nižší, pohybovaly by se od 1310 do 1850 korun.
Na druhé straně by ale lidé snadněji dosáhli na příspěvek na bydlení.
Příspěvek na bydlení zvlášť
V současnosti životní minimum zahrnuje jak náklady na osobní potřebu a výživu, tak náklady na bydlení. Podle návrhu by mělo v budoucnu představovat jen peníze na osobní potřebu. Druhou složku nahradí příspěvek na bydlení.
Příspěvek na bydlení existuje již dnes. Pobírají ho rodiny, jejichž příjem nedosahuje 1,6 násobku životního minima. Dávka by v budoucnu zohledňovala nejen příjem domácnosti, ale také její náklady na bydlení v různých regionech. Z tohoto důvodu by příspěvek na bydlení byl v kompetenci obcí, doplnila Beránková.
Škromach: Nejde o úspory na dávkách
Budoucí snížení životního minima podle ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha (ČSSD) nemá přinést úspory na dávkách. Úprava přispěje hlavně k tomu, aby lidé dali přednost i méně placené práci před pobíráním peněz od státu.
Lidem, kteří si místo hledají a nedaří se jim ho najít, by nové zákony měly dát jistotu, že uživí rodinu, tvrdí ministr.
Protesty jako na Slovensku?
Po zveřejnění návrhu se objevily obavy, že by pokles minima mohl vyvolat nepokoje mezi Romy podobně jako loni na Slovensku. Mnozí z nich jsou na dávkách závislí. Šéf romského sdružení Dženo Ivan Veselý již dříve řekl, že změny minima větší nepokoje mezi Romy v Česku asi nevyvolají, případné protesty však nevyloučil.
Vláda naposledy upravovala minimum loni v prosinci, kdy ho zvýšila o dvě stě korun na 4 300 Kč. Kabinet tehdy schválil růst minima po třech letech a přesně tak, jak žádal zákon. Ten předepisuje valorizaci v případě, že růst cenové hladiny překročí stanovenou mez. - více zde
