A pokud český zaměstnanec vymění svůj plat za slovenské koruny, dostane dokonce o čtyři tisíce korun více.
Ceny v obchodech navíc tento rozdíl ještě prohlubují - potraviny, benzin či spotřební zboží jsou na Slovensku výrazně dražší a jejich ceny stále stoupají.
CENY V ČESKÉ REPUBLICE SRAZILY HYPERMARKETY
Pokud chtějí lidé z bohatších států ušetřit, jezdí obvykle nakupovat k chudším sousedům Němci a Rakušané do Čech, Češi do Polska. Na hranici mezi Českou republikou a Slovenskem je tomu naopak. Do moravských nákupních center v posledních měsících míří slovenské autobusy plné lidí, kteří chtějí levně nakoupit. Jak je možné, že Slováci, jejichž mzdy jsou nižší, mají doma tak drahé zboží? Vysvětlení spočívá ve slabší konkurenci mezi slovenskými obchodníky. Zatímco v Česku se už polovina nákupů potravin odehrává v obřích hypermarketech, na Slovensku chodí ještě 56 procent domácností nakupovat do malých samoobsluh.
"Lacinější potraviny jsou u vás důsledkem úspěšného působení obchodních řetězců hypermarketů. Slovensko je zatím jen na prahu tohoto procesu," hodnotí situaci analytik slovenské ekonomické společnosti MESA 10 Marek Jakoby.
Peter Tomčík z bratislavské pobočky agentury Incoma dodává důvody, proč dosud velké obchodní řetězce Slovensko opomíjely. "Počet spotřebitelů i jejich kupní síla je tu nižší, proto byl o slovenský trh mezi obchodními firmami menší zájem."
SLOVÁKY TRÁPÍ RYCHLÁ DEREGULACE
Právě růst cen je důvodem, proč se v poslední době zhoršuje spokojenost Slováků s životní úrovní. Spotřebitelský barometr, který vyjadřuje názory obyvatel na vlastní finanční situaci i na hospodářský stav země, klesl za poslední rok na Slovensku z 31,2 na 29,2 bodů.
Naopak v České republice se ekonomika i lidé pomalu zotavují z recese, a barometr zde stoupl z 35,7 na 41,2 bodu.
Miroslav Kúska z bratislavské agentury pro výzkum veřejného mínění Focus vysvětluje pesimismus Slováků hlavně inflací: "Už před dvěma lety byla vysoká nezaměstnanost a lidé byli poměrně optimističtí. Na vysokou nezaměstnanost už si zvykli. Ale teď se k tomu přidala vysoká inflace a to těžce nesou." Nejde přitom jen o ceny v obchodech, ale především o deregulace nájemného, cen energií a vody. Ty se v minulých letech držely na Slovensku neúnosně nízko a nová vláda nyní dohání ztracený čas.
"Za minulé vlády se uměle držely ceny dole. Nájemné, elektřina, plyn, nic z toho se nezdražovalo. Většina Slováků vzpomíná, že za Mečiara bylo všechno levnější, a jsou zklamaní," říká Branislav Bobkovič z Trnavy, který často jezdívá do Čech a rád obě země srovnává.
Co všechno se v poslední době zdražilo? "Letos v lednu stouplo nájemné ve státních a obecních bytech o 70 procent, cena elektřiny za jediný rok vzrostla více než na dvojnásobek, podobným tempem zdražuje i plyn," vypočítává ekonom Jakoby.
Podle odhadů Vídeňského institutu WIIW se tak slovenská inflace letos může vyšplhat až na 13 procent, což je rekord za posledních pět let.
NEZAMĚSTNANOST LZE PŘEČKAT DÍKY RODINĚ
Velkým problémem Slovenska zůstává i nadále vysoká nezaměstnanost, která letos na jaře dosáhla rekordních 19,3 procenta. V nezaměstnanosti se navíc ukazuje, jak velký je rozdíl mezi českými a slovenskými chudými regiony.
V okrese Rimavská Sobota u maďarských hranic nyní hledají práci čtyři z deseti obyvatel v aktivním věku. Ve srovnání s tím je nezaměstnanost v nejvíce postiženém okrese v tuzemsku v Mostě - poloviční.
Sociologové přesto vysledovali, že ztrátu práce nevnímají lidé na východ od řeky Moravy zdaleka tak ostře jako Češi. V tuzemsku, kde je míra nezaměstnanosti proti Slovensku poloviční, jsou totiž obavy před jejím růstem zhruba stejné jako tam. V obou zemích je 72 procent obyvatel, kteří se bojí, že počet lidí bez práce poroste.
Branislav Bobkovič věří, že je to odlišnou mentalitou obou národů: "Ze zkušeností z Česka vím, že se u vás věci řeší víc nahlas a veřejně. Díky tomu se zdá, že jsou vaši lidé i při menších problémech více nespokojení. Slováci jsou naopak přizpůsobiví, problémy řeší spíš doma.
Nezaměstnanost řeší třeba nějakým nezdaněným příjmem.
Možná proto je tu větší klid." O tom, že životní úroveň na Slovensku je vzhledem k rozšířené práci "na černo" ve skutečnosti o 10-15 procent vyšší, než uvádějí oficiální statistiky, je přesvědčen i ekonom Marek Jakoby.
Zdeněk Lukáš z WIIW upozorňuje také na to, že Slováci často obtížné situace překonávají díky příbuzným. "Vazba na rodinu je tam tradičně silnější, to znamená, že když je člověk nezaměstnaný, není to taková tragédie, protože se může spolehnout na pomoc širší rodiny," míní vídeňský ekonom.
CHUDÉ REGIONY JSOU NA SLOVENSKU CHUDŠÍ
Lidé, kteří nějaký čas žili v obou zemích, často zdůrazňují, že zatímco zaměstnancům s dobrým zaměstnáním se na obou stranách hranice žije zhruba stejně, problémy chudých regionů jsou na Slovensku hlubší.
Průměrný plat v nejchudším okrese České republiky - v Bruntále - je nyní o 37 procent nižší než v Praze. Ovšem rozdíl mezi bratislavským platem a mzdou v chudém okrese Sabinov je 45 procent.
"Na první pohled by člověk řekl, že rozdíly mezi bohatými a chudými regiony jsou na Slovensku větší než v Čechách," říká Robin Shepherd, který dříve pracoval pro českou pobočku agentury Reuters a nyní dělá pro stejnou firmu v Bratislavě. "Je tu ale jedna výhrada. V Čechách máte Prahu, která je tak bohatá, že se s ostatními českými městy může těžko srovnávat. I mezi Bratislavou a Prahou je pro cizince obrovský rozdíl. Praha vypadá bohatě, nabízí se tam služby pro cizince, jaké jinde nenajdete," dodává britský novinář.
