Zkušenosti řidičů

Moje děti měly postupně dvě odrážedla. Poprvé na ně usedly v roce a půl, ve třech letech přecházely na koloběžky. Za odpoledne najezdily na odrážedlech i tři kilometry. Obě odrážedla byla velmi jednoduchá a připomínala bicykly. Měla však dvě vady - hranatá řídítka, o která si kluci mnohokrát otlačili dlaně, a špatné spojení řídítek s předními koly, které bylo nutno podomácku opravit. Jinak jsem na nich viděl samé klady. Byla dost vysoká, aby děti nevláčely kolena po zemi a mohly přejíždět i větší nerovnosti na cestách nebo sjíždět obrubníky. Konstrukce umožňovala jednoduché mytí, voda se nikudy nemohla dostat dovnitř. Kombinace stability a obratnosti byla tak akorát pro děti. Obě jezdítka se po dvou letech rozpadla při brutálním ježdění na hrubém trávníku. Jednomu se zlomilo levé rameno řídítka, druhému se poškodilo upevnění řídítek k rámu. Synové na nich však sjížděli schody a schválně najížděli do zdi.

Libuše Verbířová, Obříství, 31 let, dcera 7 let a syn 5 let

Jakmile byla dcera ve věku, kdy se uměla jen trochu postavit, koupili jsme jí odstrkávací motorku. Měla jen čtyři kolečka a řídítka. Vyráželi jsme s ní na procházky, a po čase dokonce přišlo období, kdy nechtěla chodit pěšky, ale jenom jezdit. Po dvou letech zdědil odrážedlo její mladší bratr. Je odmalička pěkný divoch, takže časem začala upadávat kolečka. Jakmile se ale kluk naučil šlapat na kole, motorku jsme vyhodili.

Renata Vosová, 25 let, dcera 7 let

Již od útlého věku byla dcera pohybově zdatná, a pokud jsem ji chtěla zabavit, musela jsem se jí plně věnovat. Až když dostala plastové odstrkovadlo, vše se změnilo, navíc si dcera na odrážedle začala trénovat držení rovnováhy. Lepší kolo bez šlapek jsme ještě neviděli. Umělá hmota vydržela veškeré nárazy a pády. V období, kdy dcera odrostla a nástupcem báječného odstrkovadla se stal jiný dopravní prostředek, věnovali jsme ho sousedům, kde na něm jezdili ještě jejich dva chlapci.